FAQ aneb ČKD

S výjimkou roku 2017 zde poštolky od roku 2007 každým rokem hnízdí, i když se již dávno nejedná o stejný pár. Poštolky také nehnízdí po celou dobu na stejném místě v lodžii. (Pokračování textu…)

Za tu dobu, co u nás poštolky hnízdí, došlo k jejich výměně několikrát. Nápadných příležitostí k tomu bylo několik. (Pokračování textu…)

Poštolčím rodičům jména nedáváme. Je to zkrátka On a Ona nebo pan a paní poštolka…

Mláďata z každého ročníku dostávají stejné jméno, přičemž jména v každém ročníku začínají dalším písmenem podle abecedy. (Pokračování textu…)

Všechny dospělé poštolky, které se od roku 2007 byly (zatím) bez kroužků. Mláďata necháváme kroužkovat až od roku 2018.

Údaje z kroužkování najdete v tabulce Kroužkování poštolek. (Pokračování textu…)

Poštolky obecné, které žijí u nás v České republice, jsou ptáky tažnými, přelétavými i stálými. Na zimu ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. (Pokračování textu…)

Poštolka je tak jako většina dravců monogamní – to znamená, že mají pouze jednoho partnera a zpravidla ho ani nemění. Vytvořené páry spolu zůstávají i několik let. Po vyvedení mladých spolu staří někdy v případě mírné zimy a dostatku potravy v místě hnízdění přezimují nebo se  rozletí po okolí a znovu se sejdou až na jaře. (Pokračování textu…)

Tok poštolek začíná, pokud se nejedná o pozdní navrátilce z cizích krajů, často už v únoru. Námluvy probíhají velmi hlučně. Patří k nim akrobatické lety, nošení dárků – kořisti – samici a páření v blízkosti hnízda. Samice se postupně přestává od hnízda více vzdalovat a stává se plně závislá na zásobování samcem.  K páření pak dochází stále častěji. Období intenzivního páření, na jehož konci je sneseno první vejce, trvá minimálně asi tři týdny. (Pokračování textu…)

Mezi snesením dvou vajec je minimálně jednodenní pauza.  Časový interval je obvykle delší než 48 hodin. Výjimečně jsme zaznamenali přibližně 78 hodin. (Pokračování textu…)

Poštolka snáší 3-7, obvykle 4-6 vajec s průměrnou hmotností cca 19 gramů. Zbarvení vajec je proměnlivé, vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami nebo mramorováním. Snůšky s vyšším počtem vajec než 7 jsou pravděpodobně výsledkem snášení dvou samic do stejného hnízda. (Pokračování textu…)

Na začátku snůšky je to zcela normální. Samice, i když na vejcích posedává již od snesení prvního vejce,  začíná řádně na nich sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním.  Je to tak zařízeno proto, aby se mláďata vylíhla v co nejkratším časovém intervalu a nebyly mezi nimi příliš velké rozdíly. (Pokračování textu…)

Poštolka, i když posedává na vejcích již předtím, začne řádně sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Hřeje samice, menší samec ji střídá, aby v době, kdy se samice vzdálí, vejce nezastydla. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. (Pokračování textu…)

Stává se, že se jedno, více nebo dokonce všechna vejce nevylíhnou. Mohou být poškozená (to je spíše případ jednotlivých vajec), neoplodněná (mladý pár?) nebo zastydlá (nádoba ve které hnízdí nemá odtok nebo jsou v sezení příliš velké prodlevy). Může se také stát, že ještě nevylíhnuté mládě uhyne nebo že nemá dost sil na to, aby prorazilo skořátku a  vyklubalo se z vejce. (Pokračování textu…)

Nevylíhnuté vejce zůstane obvykle nějakou dobu na hnízdě, poté, co na něm poštolka přestane sedět. Poštolky je mohou z hnízda vyhodit nebo je zkonzumovat. (Pokračování textu…)

Po vylíhnutí z vajíček jsou poštolčata jen bezmocné bělavé ochmýřené kuličky. Matka je krmí a chrání před prochladnutím a přehřátím, otec loví a přináší potravu. Kolem 10. dne věku naroste mláďatům hustší šedé chmýří. V tu dobu začíná odlétat na lov i matka. Po dalších cca 6 dnech už roste ptáčatům na křídlech a prsou první rezaté, černě proužkované peří, a objevují se dlouhá pera křídel a ocasu. Ve věku 22 dní již mláďata jsou schopna natrhat si donesenou potravu sama.  Hodně času v té době věnují procvičování křídel. Hnízdo opouštějí ve věku 27-38 dní. (Pokračování textu…)

Poštolčí matka rozděluje potravu mezi svoje potomky v době, když si ještě neumějí sami naporcovat potravu, spravedlivě. Mláďata se před ni při krmení rozestaví do řady nebo do půlkruhu a čekají „ve frontě“ na potravu. Většinou se tak na každého dostane. (Pokračování textu…)

Obvykle se  uvádí, že poštolčí sameček neumí nakrmit ta nejmenší mláďata a neumí roztrhat potravu na tak drobné kousky jako samice. Role mezi samicí a samcem jsou zkrátka rozdělené a do jeho povinností krmení nepatří. Má pouze potravu donést a předat. Předává ji přitom pouze tehdy, když o ni někdo z příjemců doopravdy projeví zájem – a to ta nejmenší poštolčata nejsou. Ovšem každá poštolka a tedy i každý pan poštolka je jiný.
(Pokračování textu…)

Pokud jsou mláďata starší než 10 dní, je zcela normální že se jejich matka začne na delší dobu vzdalovat. Pokud je to potřeba, pomáhá otci lovit. Pokud je dostatek hrabošů a samec stačí rodinu zásobovat sám, může se samice zdržovat i v této době poblíž hnízda. Přímo na hnízdě však už s mladými pobývá daleko méně. (Pokračování textu…)

Nejspíše není. Mláďata se takto běžně rozplácnou, když je příliš horko.

Aktualizováno 21/02/2020 00:08

Pokud je mláďatům kolem dvaceti dní, mohou se již vydat za hranice hnízda.  Kolem 30. dne pak nastává období, kdy se již většinou odváží vyletět ven do ulice. V mezidobí pilně trénují křídla a postupně podnikají první letecké pokusy v prostoru lodžie. Je v ní spousta míst, kde se pak mohou ukrýt před zvídavými kamerami. (Pokračování textu…)

Pokud se poslední mládě vylíhne s větším zpožděním oproti ostatním a není zrovna dostatek potravy, zůstává poslední mládě výrazně menší a rozdíl mezi ním a jeho staršími sourozenci se může postupně prohlubovat. Jeho šance na přežití se tím snižuje. (Pokračování textu…)

Do života „našich“ poštolek se snažíme vstupovat co nejméně a zbytečně je nerušit. To platí především pro období, kdy samice snáší vejce, sedí na nich a po vylíhnutí přibližně prvních deset dní na mláďatech, která v tomto období, kdy mají ještě první první bílé prachové peří, musí chránit před prochlazením nebo naopak přehřátím. (Pokračování textu…)

Od doby, kdy jsou snesena vejce a samice na nich začne řádně sedět, je hlavní úlohou samce zásobovat ji a později i mláďata potravou. Dokud samice sedí na vejcích, tak ji střídá, když se potřebuje nakrmit nebo si protáhnout křídla. Když už jsou na světě poštolčata, může se ale objevovat daleko méně. (Pokračování textu…)

Oba rodiče mají v době hnízdění jednoznačně rozděleny role.
Samice sedí na vejcích. Krmí mláďata a trhá jim potravu, dokud se to mláďata nenaučí sama.  Přibližně prvních deset dní mláďata, která v té v té době mají ještě první bílé prachové peří, chrání před prochladnutí nebo naopak před přehřátím. Poté, pokud je málo potravy, může začít pomáhat samci s lovem.
Samec zásobuje samici a později i mláďata potravou. V době sezení na vejcích střídá samici, když se krmí.  Někteří samci jí pomáhají krýt nejmenší mláďata a krmit mláďata. (Pokračování textu…)

Mláďata vyletí z naší lodžie do ulice obvykle ve věku 30-31 dní.  Protože poštolčata dělají obvykle všechno společně,  vydají se odvážně za tím prvním obvykle i ta ostatní. (Pokračování textu…)

Poštolčí rodiče své potomky ničemu neučí.

Před prvním letem mláďata sama procvičují křídla na hnízdě.  Po vyletění v období přibližně jednoho měsíce, kdy je ještě rodiče zásobují potravou v bezprostředním okolí hnízda, se zdokonalují v leteckých dovednostech. Jde přitom o to doletět si pro potravu za rodičem a zvládnout let s hrabošem někam na klidné místo, kde se ho nezmocní někdo ze sourozenců. (Pokračování textu…)

Mláďata v prvním opeření se podobají samici. Jsou celí rezavohnědí s příčnými skvrnami na hřbetě a pruhy na ocase; jsou na svrchní straně těla o něco tmavší a i na spodní straně těla skvrnitější. V mladším věku než se vydají do světa, mají i kratší ocásky a světlé ozobí a kůži na nohou. (Pokračování textu…)

Mláďata se obvykle vracejí do lodžie po dobu asi měsíce poté, co poprvé vyletí ven do ulice. Lodžie jim slouží jako bufet, kam jim vždy někdo z rodičů přinese potravu, a jako známé a bezpečné místo pro přespání. V tomto období to ale nemusí být vždy poštolčata, která se zde vylíhla. (Pokračování textu…)

Poštolkám se snažíme nezasahovat do života a tudíž je ani nepřikrmujeme, pokud nenastane nějaká zcela vyjímečná situace.  Takovou může být zmizení jednoho nebo obou rodičů . Obojí jsme již zažili, v roce 2012 zmizel samec, v roce 2018 samec a nedlouho po něm samice.  Doposud se tak stalo, když už byla poštolčata dostatečně velká, a samice je nemusela přes noc zahřívat a přes den chránit před zahřátím. (Pokračování textu…)

Pokud  hnízdí poštolky někde u lidí, vybraly si to místo nejspíše i proto, že v okolí je dostatek potravy. Žádné přikrmování tedy není většinou vůbec potřeba. Poštolkám a především jejich mláďatům nemůže nikdy nahradit přirozenou potravu. Potřebují konzumovat čerstvé úlovky včetně kostí a srsti nebo peří. K přikrmování bychom měli přikročit teprve tehdy, když bezpečně víme, že se např. ztratil jeden z rodičů. (Pokračování textu…)

Stejně jako ostatní dravci potřebují poštolky vodu spíše na koupání než na pití. Potřebné tekutiny čerpají v maximální míře z potravy.

Vodu na koupání jsme do lodžie ještě před několika lety dávali, ale upustili jsme od toho. Vodu je ale obtížné udržovat čistou bez zbytečného plašení ptáků. (Pokračování textu…)

Nebudeme Vám nic nalhávat. Poštolky nejčistotnější nejsou a člověk, u kterého bydlí, musí počítat s tím, že se pod místem, které si vybraly k nocování a odpočinku se vrší jejich trus a vývržky. A taková poštolčata na svých výzkumných výpravách dokáží systematicky označkovat vše ve svém okolí. (Pokračování textu…)

Drobné ptactvo na poštolčí jídelníček patří jen okrajově. Na ty se specializuje s poštolkou často zaměňovaný krahujec obecný nebo větší dravci jako jestřáb lesní nebo sokol stěhovavý. (Pokračování textu…)

Samice poštolky dokáže ulovit holuba a nebo shodit nevylétlá holoubata na ulici a tam je naporcovat. Jsou to však ale spíše případy výjimečné. Máte-li to štěstí pozorovat dravce velikosti poštolky, jak loví nebo konzumuje holuba, bude to nejspíše samice krahujce obecného. (Pokračování textu…)

Poštolky ptáky obecně loví v letech nedostatku oblíbených hlodavců, na které se specializují a kteří jim zřejmě i daleko více chutnají.
Co se soužití poštolek a rorýsů týče, tak ptáky v letu poštolka neloví a na rorýse v letu prostě nemá. Na jaře roku 2008 byl nicméně na sídlišti Jana III. Sobieskiego v Poznani pozorován samec poštolky vybírající hnízda rorrýsů (viz překlad článku Zbigniewa Urbańczyka Rorýs jako kořist poštolky).  Rorýsům v potravě poštolek v Bardějově se věnuje článek Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia z roku 2013. (Pokračování textu…)

Poštolky se obvykle nestávají kořistí jiných predátorů. Z ostatní dravců si na poštolky troufne především jestřáb lesní (Accipiter gentilis).  Dále se obvykle uvádí sokol stěhovavý (Falco peregrinus), krahujec obecný (Accipiter nisus), výr velký (Bubo bubo) nebo puštík obecný (Strix aluco). (Pokračování textu…)

Opeřenci, kteří navštěvují naši lodžii si kamer většinou vůbec nevšímají. Zájem o ně jeví snad jen sýkorky, které občas na některou z kamer vyletí a proklepávají je svými zobáčky v naději, že v nich najdou něco k snědku. (Pokračování textu…)

Ve většině případů je nejlépe nedělat nic. Nejlépe je nechat ho na místě, obzvláště v případě, že nebylo nijak zraněno. Je-li na silnici apod., postačuje odvrátit akutní nebezpečí, poponést je do keřů, na vyvýšené místo, na větev… Rozhodně není správné takové ptáče kamkoli odnášet! Taková „pomoc“ podstatně sníží jeho naději na úspěšné další přežití! Ptáče, o němž se domníváme, že je opuštěné, bychom neměli bez předchozí konzultace převážet ani do záchranné stanice.  (Pokračování textu…)

Přestože poštolka obecná nepatří mezi druhy živočichů, zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vztahuje se na ni obecná ochrana rostlin a živočichů, stanovená § 5 uvedeného zákona. Podle něj jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. (Pokračování textu…)

Poštolky ptáky obecně loví v letech nedostatku oblíbených hlodavců, na které se specializují a kteří jim zřejmě i daleko více chutnají.
Co se soužití poštolek a rorýsů týče, tak ptáky v letu poštolka neloví a na rorýse v letu prostě nemá. Na jaře roku 2008 byl nicméně na sídlišti Jana III. Sobieskiego v Poznani pozorován samec poštolky vybírající hnízda rorrýsů (viz překlad článku Zbigniewa Urbańczyka Rorýs jako kořist poštolky).  Rorýsům v potravě poštolek v Bardějově se věnuje článek Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia z roku 2013. (Pokračování textu…)

Rorýsovník jsme na naší fasádě neinstalovali my sami, ale stavební firma, která prováděla v roce 2016 zateplení fasády. Byla to povinná náhrada hnízdních příležitostí vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny.  (Pokračování textu…)

Jak se můžete přesvědčit na vidozáznamech v příspěvcích o „našich“ rorýsech (viz rubrika „Naši“ rorýsi), na fasádě žádné stopy po pobytu rorýsů, kteří zde hnízdí od r. 2017, nejsou. Nezaznamenali jsem nic takového ani pod staršími rorýsovníky v okolí. Rorýsí rodiče udržují v budce pořádek a odnášejí trus mláďat. Sami se vyprazdňují mimo hnízdo a musela by být opravdu velká náhoda, aby se na fasádu trefili. Není ani žádný důvod, proč by měli fasádu nějak mechanicky poškozovat; nemají k tomu ostatně uzpůsobený ani zobák ani pařáty. (Pokračování textu…)

Rorýsi jsou neobyčejní letci, kteří většinu života tráví ve vzduchu. Pokud se ocitně na zemi (třeba mládě po vyletění z hnízda), většinou se mu už podaří vyletět vzhůru.  Pokud to vypadá, že není zraněný a je na tom jinak dobře, potřebuje jen trochu pomoci s odletem. Stačí ho vzít na vyvýšeném místě do dlaně a počkat, až sám odletí.  (Pokračování textu…)

Opeřenci, kteří navštěvují naši lodžii si kamer většinou vůbec nevšímají. Zájem o ně jeví snad jen sýkorky, které občas na některou z kamer vyletí a proklepávají je svými zobáčky v naději, že v nich najdou něco k snědku. (Pokračování textu…)

Na základních stránkách našich kamer (Naše kamery) zpětné přehrávání možné není.    (Pokračování textu…)

Pouze část našich kamer má integrovaný mikrofon a umožňuje vysílání přímého přenosu i se zvukem. Na základních stránkách našich kamer (Naše kamery) jsme živé video využili datový proud služby Surveillance Station, kdy na hlavním serveru používáme formát videa MJPEG, který neumožňuje přenos datových proudů zvuku. (Pokračování textu…)

Narazili jste při pokusu připojit se k  http://postole.axiscam.net:1060 na upozornění „Tento web není dostupný“ ? Vězte, že společnost AXIS ukončila tuto službu na konci roku 2020 (viz článek technické podpory AXIS Broadband connection), kterou jsme do té doby využívali. (Pokračování textu…)

Službu https://rtsp.me jsme využívali přibližně dva roky. Sledovat jako RTSP Live bylo možno kamery 1-5, 7, 9-12; i se zvukem kamery 1 a 5. Stačilo kliknout na video živého přenosu na stránce kamery, aby se otevřelo velké okno RTSP Live (v rozlišení HD 1280×720, resp. 1280×960 u kamery 5). Mělo to nesporně své výhody (viz článek Je libo poštolčí sólo nebo kosí koncert?).  (Pokračování textu…)

Na našem poštolčím YouTube kanálu Falco tinnunculus brunensis publikujeme čas od času videozáznamy z dění v naší lodžii, které chceme nasdílet tam, kde tak nelze jednoduše učinit z našeho archivu pomocí PhotoStation. Živý přenos na YouTube jsme poprvé testovali v roce 2019. Další pokus jsme učinili na začátku května 2021 a najdete ho na odkaze https://youtube.com/channel/UCx1tb6S-HFz_XUyk2bGxavw/live. (Pokračování textu…)