Obvykle se uvádí, že poštolčí sameček neumí nakrmit ta nejmenší mláďata a neumí roztrhat potravu na tak drobné kousky jako samice. Role mezi samicí a samcem jsou zkrátka rozdělené a do jeho povinností krmení nepatří. Má pouze potravu donést a předat. Předává ji přitom pouze tehdy, když o ni někdo z příjemců doopravdy projeví zájem – a to ta nejmenší poštolčata nejsou. Ovšem každá poštolka a tedy i každý pan poštolka je jiný.
Existují opravdu emancipovaní samečci, kteří krmí. Takový sameček také rád sedí na vejcích, ale samců, kteří si na vejcích rádi odpočinou je možná většina. U těch dokonale pečujících o potomstvo se údajně může vyvinout i hnízdní nažina.
Krmícího samečka jsme tu měli v letech 2010-2014. Určitě to nebyl po všechny ty roky jeden a ten samý; minimálně v roce 2012 se vyměnil. Začalo to v roce 2010, kdy poslední šesté poštolče, jak už to bývá výrazně menší než ostatní, tolik žadonilo, že je opravdu začal krmit. Tomu nejmenšímu tehdy bylo šest dní. Sameček potom v krmení pokračoval a přitom krmil vždy to nejmenší a někdy i největší, která jediná si o krmení, když přiletěl, řekla. Nejdokonalejší, opravdu superotec, byl sameček z roku 2014. Ten dokonce krmil i samičku, když seděla na vejcích a potom krmil už i ta úplně nejmenší mláďata (dokonce když na nich samička seděla a zahřívala je). To, že pak krmil spolu se samicí – on tři a ona tří, bylo naprosto samozřejmé.
Sameček krmí společně se samičkou (16. 5. 2014)
Aby sameček mohl krmit, musí být samice velmi tolerantní a nechat ho. Většinou totiž nemají rády, když se jim do péče o potomstvo samec plete.
Související odpovědi:
Aktualizováno