„Naše“ poštolky

Poštolčatům bylo dnes 48. tomu nejmladšímu 45 dní.  Jsou ještě stále závislá na rodičích. Ti to s nimi ale nemají lehké. Vždy, když je poštolčata zahlédnou, vrhají se na ně a hlasitě se dožadují potravy. (Pokračování textu…)

Tak jsme tu měli zase každoroční červnové ohňostroje. Letos čtyři mezi 14. a 25. červnem. Na akci IGNIS BRUNENSIS se sjíždějí příznivci tohoto druhu zábavy ze širokého okolí. My domorodci k nim ale nepatříme. O tom, proč tomu tak je zde píšeme pravidelně. Letos se omezíme na to, jak na ohňostroje reagovala „naše“ poštolčata. (Pokračování textu…)

Den poté, co se první poštolčata rozlétla do ulice, vyrazila i další. V lodžii zůstalo už jen nejmladší poštolče; hnízdo a koš vedle něj opouští až k večeru (18:38). Ostatní celý den poletovala dovnitř i ven. (Pokračování textu…)

Po předešlých dvou dnech intenzivního tréninku se počtolčata rozhodla vyrazit  do ulice. První v 5:06, (Pokračování textu…)

Všechno začalo v úterý 10. června hned po ránu, když se jedno z poštolčat rozhodlo, že pořád procvičovat křídla jen tak na hnízdě a v sousedním koši už ho nebaví. Použilo tedy křídla poprvé k opravdovému letu. Bylo to jen pár mávnutí, ale let to byl. A byl to let úspěšný, neboť zdárně úřistáo na zábradlí a zase se zněj dokázalo vrátit. (Pokračování textu…)

Hraboši. které nosí pan poštolka poštolčatům. jsou přitažliví i pro leckoho z poštolčích sousedů. Třeba jednu cizí samičku, kterou otec poštolka úspěšně zahnal. Všech sedm poštolčat ho přitom pozorně sledovalo. (Pokračování textu…)

Dnes v podvečer se první poštolče vcelku hladce vyhouplo na květináč, co slouží v koči, ve keterém nyní hlavně pobývají, jako těžítko. (Pokračování textu…)

Dnes ráno přistál na zábradlí poštolčí lodžie ptáček s rezatým ocáskem, aneb rehek.Byl to velký fešáh a docela se na tom zábradlí producíroval. Jeho přítomnost ovšem neunikla pozornosti ostražitéhopana poštolky, který tohoto malého, leč přeci jen nevítaného vetřelce, zahnal. (Pokračování textu…)

Před půl jedenáctou se na zábradlí naší lodžie objevil cizí poštolčí pár. Nejprve přiletěl on a snažil se ji přilákat se ji přilákat. Ona se zastavila jen na chvilku a po většinu času obletovala kolem. Zdrželi se jen pět minut, neboť poté si jich všiml domácí sameček. (Pokračování textu…)

To, že rodná bedýnka začíná být poštolčatům těsná, začalo být jasné hned po kroužkování, když jedno z poštolčat muselo být odloveno v koši.  Ostatně ještě téhož dnes se tam jedno z nich, možná to stejné, vydalo opět. (Pokračování textu…)