„Naše“ poštolky

Příběh s krtkem, kterého pan poštolka přinesl své družce tento čtvrtek neskončil ani v pátek ráno, jak jsme se původně domnívali. Paní poštolka zřejmě chtěla na zelený čtvrtek něco vhodnějšího, třena ještěrku. Nebo jí zkrátka krtci nechutnají. (Pokračování textu…)

Holubí zájem o poštolčí lodžii je dlouhodobý. I jim připadá jako ideální pro hnízdění a tak to opakovaně zkoušejí. V době, kdy poštolčí samička už trvale sedí na vejcích se od tohoto veledůležitého úkolu obvykle nedá vyrušit. Bylo tomu tak i včera. (Pokračování textu…)

Znáte tu písničku bez muziky o krtkovi od Emanuela Frynty?

Minulý čtvrtek šel po mně krtek
že jsem mu potvoře jen tak tak utek
vylezl ze země dva kroky vedle mě
a tak až tajemně vám si mě změřil
od hlavy k lopatě a já mu proklatě vždycky tak věřil (Pokračování textu…)

Od pondělka, kdy se na hnízdě objevilo šesté vejce, začala na nich samička řádně sedět. Šest vajec byla dosavadní maximální snůška, takže to šesté mohlo docela dobře být poslední. Jak ovšem máme za ty roky, co u nás poštolky bydlí, vypozorováno, na vejcích „naše“ samička začíná na plný úvazek sedět, až když senese to předposlední. Dělaly to tak i její předchůdkyně. Byli jsme tedy zvědaví, zda se ve středu objeví či neobjeví vejce sedmé. (Pokračování textu…)

Není to žádná novinka. „Naše“ paní poštolka ji využívala už v minulých letech. Máme na mysli její skrýš na myš. A jelikož ji letos (zatím) pan poštolka vydatně zásobuje, tak si myši, které nezkonzumuje schovává do své důmyslné (respektive důmyšlné) spižní skrýše.. (Pokračování textu…)

Dnes po deváté se v naší lodžii objevilo další poštolčí vejce. Trochu jsme to očekávali, protože samička ještě trávila podstatnou část noci ze soboty na neděli i z neděle na pondělí na bidýlku nad hnízdem a vejce pes noc ještě nezahřívala. (Pokračování textu…)

Sezení na vejcích asi není žádná velká zábava. Je to vážná a zodpovědná práce, od které je potřeba si občas odpočinout. A ještě k tomu ty kamery, co sledují každý poštolčí pohyb. Není divu, že „naše“ paní poštolka má potřebu se občas schovat. (Pokračování textu…)

V sobotu – ještě před východem slunce – se v naší lodžii objevilo páté vejce. Očekávali jsme, že je paní poštolka snese o něco dříve, ale zřejmě – stejně jako její předchůdkyně – nerada snáší vejce v noci. (Pokračování textu…)

„Naše“ paní poštolka snesla ve středu 9. dubna čtvrté letošní vejce. Chystala se k tomu po celý den, ale nakonec se vejce objevilo až po západu slunce (někdy mezi 19:50 a 22:40).

(Pokračování textu…)

‚Naše‘ paní poštolka dnes odpoledne snesla třetí letošní vejce. Učinila tak pravděpodobně přibližně v 16:50.
(Pokračování textu…)