Rorýs obecný | obecně

Vědecký název | Apus apus Linnaeus, 1758  – rorýs obecný
Taxonomické zařazení | říše Animalia / kmen Chordata / třída Aves / řád Apodiformes  / čeleď Apodidae / rod Apus

anglicky: Common Swift | bělorusky: Чорны свіргуль | bulharsky: Черен бързолет | česky: Rorýs obecný | dánsky: Mursejler | finsky: Tervapääsky | francouzsky: Martinet noir | holandsky: Gierzwaluw  | italsky: Rondone – Apus apus | maďarsky: Sarlósfecske | německy: Mauersegler | norsky: Tårnseglar | polsky: Jerzyk zwyczajny |  portugalsky: Andorinhão-preto | rumunsky: Drepnea neagră | rusky: Чёрный стриж | řecky: Μαυροσταχτάρα | slovensky: Dážďovník obyčajný | srbsky: Црна чиопа | španělsky: Vencejo común | švédsky: Tornseglare | turecky: Ebabil | ukrajinsky: Серпокрилець чорний

Vzhled | Rorýs je tmavý hnědošedý (zdánlivě černý) pták o málo větší než vlaštovka s krátkým vykrojeným ocasem, dlouhými srpovitými křídly a zakrnělými končetinami. Složená křídla přesahují o několik centimetrů ocas.. Tmavé zbarvení celého těla narušuje jen světlé hrdlo, mladí ptáci mají ještě světlé čelo a tence světle lemované křídelní krovky. Rozdíl mezi samcem a samicí nelze rozeznat, obě pohlaví jsou stejně zbarvena a neliší se ani velikostí.
Hmotnost | průměrně 42 g (35 – 56 g)
Délka | 16 – 17 cm
Rozpětí křídel | 38 – 40 cm
Stáří | průměrně 7 let; nejvyšší věk kroužkovaného ptáka 21 let.
Rozšíření | hnízdí téměř v celé Evropě, v severní Africe a na rozsáhlém území Asie.  Zimuje v Africe, jižně od rovníku.
Výskyt druhu Apus apus v jednotlivých periodách podle záznamů v Nálezové databázi ochrany přírody (AOPK)
Prostředí
|  u nás se hojně vyskytuje od nížin až do hor a hnízdí na staveních i nad horní hranicí lesa, v Krkonoších dokonce až na hřebenech do 1 310 m n. m., v ostatních našich horách leží nejvyšší hnízdiště mezi 800–950 m nadmořské výšky. Nad hřebeny všech českých pohoří pravidelně zaletuje při lovu. Početnost je nejvyšší v lidských sídlech, zejména ve velkých městech, kde loví jak poblíž kolonií, tak daleko v okolí. 
Tah a zimování
| přísně tažný druh; zimuje v tropické Africe, kam odlétá ihned po vyvedení mláďat na konci července. Tah má hromadný charakter, takže z určité lokality skoro všichni rorýsi odletí najednou. Ze zimovišť se k nám vrací na přelomu dubna a května.
Chování | rorýsi jsou extrémní letoví specialisté. Vše provádí v letu – loví potravu, pijí, obstarávají materiál ke stavbě hnízda, ale také se za letu páří. I spánek provádí v letu – vystoupají do výšky přes 1 km, polovina mozku jim „usne“ a oni zvolna krouží a klesají, čas od času se „vzbudí“, povylétnou a pokračují v odpočinku.
Rorýsi nikdy sami nesedají na zem (ze země sami nedokáží vzlétnout) ani na dráty jako vlaštovky, jen se někdy drží na svislých stěnách (to dělají i jiřičky).
Rorýsi jsou ptáci společenští, skupinky jednotlivých párů, které mohou být doprovázené nehnízdícími ptáky, mohou čítat i několik desítek jedinců.  Rychlý let skupinek rorýsů doprovází vysoké a hlasité pískání.
Potrava | tzv. vzdušný plankton, tj. létající hmyz a další vzduchem unášení členovci. Rodiče krmící mláďata uloví přibližně 50 g potravy denně.
Hnízdění | hnízdí jednou ročně od května do konce července.
Tok | střemhlavé lety skupinek rorýsů doprovázené charakteristickým křikem jsou nezbytnou součástí toku, slouží ale také v průběhu hnízdění jako prvek posilující vazbu partnerů v páru. Sameček a samička letí v těsné blízkosti jeden od druhého, popřípadě se navzájem v těsném závěsu pronásledují. Během těchto honících letů oba ptáci hlasitě pískají v synchronizovaném duetu, které se navenek slévá do jednoho hlasu.
Hnízdiště | původně byl rorýs obyvatelem skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod krovy a ve štěrbinách a dutinách staveb, případně budkách. Hnízdo rorýsů je malá a plochá stavba z různých stébel, pírek, žíní či podobného materiálu nasbíraného za letu, který je slepován na vzduchu tuhnoucími výměšky slinných žláz.
Snůška | 2 – 4 vejce o hmotnosti 3,5 g, bíle zbarvená.
Inkubace | na snůšce sedí oba rodiče 19 – 20 dní; výjimečně při špatném počasí o několik dní déle.
Hnízdní péče | mláďata se líhnou holá. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, kteří jim přinášejí potravu v podobě malých kuliček slepených z drobného hmyzu.  Rychlost jejich růstu je do značné míry závislá na počasí. Pokud se zhorší počasí a klesne potravní nabídka, mláďata sníží svůj metabolismus a zastaví svůj vývoj. Jejich rodiče se zdržují na hnízdě a hnízdění se pak může i o pár týdnů protáhnout. Mláďata opouštějí hnízdo, když jsou jejich křídla 16 cm dlouhá (tj. ve věku 40 – 45 dní, při špatném počasí až 57 dní).  Jakmile začátkem srpna vyletí z hnízd, jsou již dobře připravena na stálý pobyt ve vzduchu a celé rorýsí společenství se vydá zpátky do jižní Afriky.
Dospělost | koncem 2. roku života. Hnízdit začínají až ve třetím roce, kdy se většina vrátí do rodiště a jeho širšího okolí (naši ptáci asi do 100 km od místa
vylíhnutí).

 

 

Aktualizováno: 06/09/2022 06:31