Proč některá poštolčí mláďata nepřežijí?

Pokud se poslední mládě vylíhne s větším zpožděním oproti ostatním a není zrovna dostatek potravy, zůstává poslední mládě výrazně menší a rozdíl mezi ním a jeho staršími sourozenci se může postupně prohlubovat. Jeho šance na přežití se tím snižuje.

V prvních dnech se zpožděním vylíhnuté mládě nemusí dostat dostatečné množství potravy většinou i proto, že se oproti sourozencům hůře orientuje. To mu může komplikovat život i v době relativního dostatku.

Přežití nejmenšího mláděte závisí kromě to, jak se samo snaží, i na zkušenostech a vlastnostech jeho matky.  Některé poštolčí samičky o ty nejmenší zvlášť pečují a třeba je i samostatně nakrmí. Většinou se však v posuzování potřebné péče o tomky rozhodují podle většiny.

Osudným se zaostalému mláděti přitom může stát rozhodnutí samičky, že již není mláďata potřeba chránit před nadměrnou zimou nebo horkem. Obvykle tak činí, když je jim kolem 10-11 dní a když už se na hromádce poštolčat ani neudrží. Pokud má některé poštolče oproti svým sourozencům teprve první bílé ochmýření, může se pak v horkém dni přehřát nebo za studené noci prochladnout, i když není zesláblé hladem.

Poštolčí samička rovněž dříve či později přestává mláďata krmit tak, že jim potravu trhá na drobné kousky. Je to mnohdy dáno i tím, že jí to mláďata vrhající se na donesenou kořist ani nedovolí. Pokud mládě nedokáže v té době samo spolknout menší donesenou kořist (mláďata nejdříve polykají vcelku i celé hraboše) a nebo si z ní pro sebe urvat sousto, může opět trpět hladem.  Je-li jídla málo, větši sourozenci mu to, co získá pro sebe a snaží se spolknout, snadno seberou.

Příčinou úhynu mláděte mohou být i choroby a otravy. Mohou se rovněž stát obětí predátora (viz Mají poštolky nepřátele?).

Přežití v době, kdy vyletí a musí se pak sama živit, je samostatnou kapitolou. Kritická pro jejich přežití je první zima. Uvádí se, že pouze 66% poštolek se ve volné přírodě dožije třetího roku života.

 

Příčinou uhynutí poštolčích mláďat v naší lodžii od r. 2007 bylo většinou podchlazení těch nejmenších ve věku 9-11 dní v noci, kdy nebyla zahřívána samičkou. Jedno dvanáctidenní uhynulo patrně z důvodu nemoci (viz Jako by nikdy ani nebylo). Nejdéle o přežití bojovalo nejmladší poštolče v roce 2015, které uhynulo až ve věku 29 dní v dob, když již jeho starší sourozenci, oproti nimž se ve vývoji stále více opožďovalo, již začali létat (viz Kolik poštolčat se vejde na špičku jehly). Naopak ve věku necelého dne zemřela dvě poštolčata v roce 2016, které odepsala jejich matka (viz Samička ví nejlépe; Opravdu ví nejlépe co dělat?).

Aktualizováno 22/06/2020 12:16