Každým rokem se v okolí objeví mladé poštolky, které by rády založily své první hnízdo. Samečci se mezi nimi snadno poznají, protože nemusí být ještě zcela přepeřeni. Jeden takový v naší lodžii dokonce úspěšně hnízdil v roce 2015. Většinou se ale musí spokojit s tím, co na ně zbude. Jedním z takových míst je vypadlý větrák spižní skříně o pár pater níže na druhé straně našeho domu. Většinou se tam objevují v průběhu května. Letos jsme si jich povšimli poprvé už 26. dubna. Jejich oblíbeným posedem je přitom atika sousedního a dvě patra nižšího domu. Na ní se nám podařilo v pátek mladého samečka i vyfotografovat.
Ten nebo jemu podobný se pak objevil i v sobotu ráno v naší lodžii a drze usedl na bedýnku před hnízdem.
„Naše“ poštolčí samička ho ovšem bleskurychle zahnala.
Jeho průlet pak zaznamenala i nová kamera, kterou jsme poněkud opožděně pořídili na sledování rorýsů.
Kameru zatím vystrčit do lodžie nemůžeme, protože nechceme poštolky zbytečně rušit. A tak jsme ji provizorně dali za okno pod rorýsovník. Rorýsy zatím nezaznamenala, i když v naší ulici i na protější straně domu už se občas prohánějí.
Související příspěvky: