O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Cizí neokrouřkované poštolče, co se u nás zabydlelo, takže už je vlastně „naše“, se dnes dopoledne věnovalo průzkumu hnízdní bedýnky. Zaujalo je všelicos – včetně kousků keramzitu v podestýlce, a důkladně zkoumalo, zda by to třeba nebylo k snědku. Menší kousky polykalo. Pokračovat ve čtení „Jak zahnat hlad“
Od té doby, co začalo pršet, je v naší lodžii rušno. A na noc tu bývá ořeplněno. Včera večer se tu směstnalo 6 poštolčat – 5 na bidýlkách nad starým hnízdem a jedno na kameře č. 17, která je na ně namířena. Ráno, jak už se stalo prakticky zvykem, jedno z poštolčat spadlo z bidýlka. Zase to bylo poštolče neokroužkované. Pokračovat ve čtení „Pět plus jedno navíc“
Dnes před půl čtvrtou se jednomu z nocujících poštolčat podařilo zopakovat pád z bidýlka, Dokázalo přitom i změnit záběr kamery č. 20. Ale jinak vše proběhlo takřka doslova tak, jak je popsáno v příspěvku Pýcha předchází pád. Pokračovat ve čtení „Bez kroužku“
Poštolčí lodžie odjakživa přitahuje i cizí poštolky – a%t uř bydlí někde v okolí nebo jen prolétají kolem. Dnes ráno do ní zavítal mladý nepřepeřený sameček, který měl ještě pruhovaný ocásek. Otec poštolka, který se teď lodžii, kde na něj mohou číhat poštolčata, spíše vyhýbá, byl ovšem nedaleko a vetřelce během chvilky zahnal. Pokračovat ve čtení „Otec poštolka a cizinec“
Hraboši. které nosí pan poštolka poštolčatům. jsou přitažliví i pro leckoho z poštolčích sousedů. Třeba jednu cizí samičku, kterou otec poštolka úspěšně zahnal. Všech sedm poštolčat ho přitom pozorně sledovalo. Pokračovat ve čtení „Cizinka“