O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Domácí poštolčí pár teď, když jim skončily rodičovské povinnosti, tráví v naší lodžii daleko více času. Důvodů to má hned několik. Kromě toho, že posledních několik dní občas zapršelo a hodilo se tedy schovat před deštěm, poštolky nyní mění peří. Pokračovat ve čtení „Pera. pírka a peříčka“
Konec hnízdní sezóny se pomalu blíží a poštolčí rodiče začínají měnit i pera důležitá pro let. Ondyno si pan poštolka při důkladné ranní toaletě vyčesal jedno z ocasu jedno rýdovací. Pokračovat ve čtení „Vytržené pero“
Letošní nejmladší – šesté poštolče je o dva dny mladší než jeho sourozenci. Ti už mají krásné nové péřové kabátky takřka bez stop posledního chmýří. Nejmladšímu ještě hodně ochmýření zbývá a tak ho od nich snadno poznáme. Dalším poznávacím znakem je žluté obarvení kroužku na jeho levé nožce. Pokračovat ve čtení „Nejmladší“
Ještě nejsou tak velká, jako má maminka. Pokračovat ve čtení „Křidýlka“
Už když jste se na naši paní poštolku před týdnem pozorně podívali, bylo vidět, že ztrácí peří na bříšku. Jinak vždy pečlivě upravená samička měla najednou dole na břiše nezvyklý chomáč peří, který povlával ve větru. Pokračovat ve čtení „Holé bříško“