Poštolky z naší lodžie

Když se poštolčata vydají definitivně do světa, nastává každoročně období, kdy si poštolčí rodiče berou menší dovolenou na zotavenou. (Pokračování textu…)

Po odletu posledního poštolčete 9. července večer byla poštolčí lodžie několik dnů prázdná. Sameček ovšem nebyl daleko a často posedával na rorýsovníku. (Pokračování textu…)

Poslední letošní poštolče přespalo v rodné lodžii v noci z 8. na 9. července. Následující den se ještě v lodžii jedno objevilo a tatínek mu tam donesl uloveného rorýse. (Pokračování textu…)

Od 9. července se v poštolčí lodžii neobjevilo žádné z poštolčat. Návštěvují ji pouze různí sousedé, které, pokud je někde poblíž rezolutně zahání domácí sameček. (Pokračování textu…)

Kolem rorýsovníku nad oknem poštolčí lodžie je v posledních dnech opravdu rušno. (Pokračování textu…)

Všera večer přiletěla na noc domů do lodžie pouze dvě poštolčata. Ze svých bidýlek pak mohla pozorovat ohňostroj, který v rámci festival Ignis Brunensis vybuchoval nad hladinou brněnské přehrady. (Pokračování textu…)

Po včerejším mladém samečkovi se v poštolčí lodžii objevil další vetřelec. Mladá drzá poštolka se na déle než tři čtvrtě hodiny usadila na bidýlkách nad hnízdem a košem. (Pokračování textu…)

„Naše“ poštolčata už se delší dobu krmí sama. Potravou je ale stále ještě zásobují rodiče. Nejjistějším místem, kde se poštolčata nasytit je domácí bufet. (Pokračování textu…)

„Naše“ poštolky neodolatelně přitahuje rorýsovník, přesněji řešeno rorýsi, kteří v něm bydlí. Opakovaně se nějakého snaží vyšťourat. Většinou ale jejich nálet není úspěšný. (Pokračování textu…)

Jedno z našich poštolčat, nejspíše to nejmladší, které tak dlouho váhalo s prvním výletem z lodžie, zřejmě pochopilo, že nejlepší je počkat si na něco menšího od rodičů přímo doma. (Pokračování textu…)