Tak už tu máme konec října. Poštolky, jak už to tak touto dobou bývá, v naší lodžii hlavně nocují. Když se v podvečer sejdou tak si popovídají – nejspíše o tom, jak strávily den.
S postupným ochlazováním přitom mění své ranní návyky. Vyhledávají hlacně po ránu teplejší místa jako poličku pod stropem nad hnízdní bedýnkou u dveří.
Dalším místem, které poštolky vyhledávají jsou vidýlka u dveří, na kterých se po ránu dá krásně slunit.
Někdy se přitom, jako paní poštolka dnes ráno, potkají s dalšími pravidelnými návštěvníky, sýkorkami. Ty se tu někdy zdrží skoro celé dopoledne. Pouštějí se do melounových semínek v košíku u okna a jejich konzumaci prokládají ďobáním do svíčky.
Pravidelně také prohledávají rorýsovník nad oknem vedle poštolčí lodžie.
Jeho střechu si v poslední době vyhlídli k hřadování holubi. Většinou tam teď i nocují. Přes den o rorásovník projeví občas zájem i nějaká ta kavka nebo vrána či jiný černý pták…
Zkrátka typický konec října.