„Naše“ paní poštolka si zase jednou přinesla do lodžie hraboše. Přiletěla s ním už až skoro za tmy, tkaže měla problémy s přistáním. Pokračovat ve čtení „Hraboš“
Důvěrnosti
„Naše“ poštolky se v posledních dnech k sobě chovají velmi důvěrně, Jejich pravidelným zvykem se stalo vzájemné oďobávání. Jen se na to podívejte: Pokračovat ve čtení „Důvěrnosti“
Dvě poštolky a jeden myš
Stalo se 17 října těsně po třetí hodině odpolední, když se objevil domácí poštolčí sameček s hrabošem, které měl zřejmě v úmyslu věnovat samičce. Pokračovat ve čtení „Dvě poštolky a jeden myš“
Ona je rozezná
My to nedokážeme, ale „naše“ paní poštolka ano. Kromě domácího pana poštolky do naši lodžii v poslední dnech navštěvuje i cizí poštolák. V téhle době, kdy ještě přepeřují, vypadají oba trochu jako pobudové a tak di my, lidé domácí, všimneme toho, že k nám zavítal cizinec, až tehdy, když se dotyčného pustí domácí samička.
Jako na cizí
„Naše“ poštolčata jsme po jejich vyletění z rodné lodžie letos mnoho nevídali. Dnes už je jim 66—69 dní. Pokud jsou tedy v pořádku. Touhle dobou už se obvykle přestávají být závislá na rodičovské podpoře a vydávají se do světa. S rodičovskou podporou končí i tolerance. Pokračovat ve čtení „Jako na cizí“