Poté, co už se nemusí věnovat péči o potomstvo, se „náš“ poštolčí pár vrací ke svým starým zvykům. Patří k nim i ranní rendez-vous, při kterém se pan poštolka před svou družkou vrhá do hnízda a významně tiká. Pokračovat ve čtení „Po sezóně“
Konečně sami
Od středy ráno, kdy z lodžie odletělo poslední poštolče z těch, co se tu letos vylíhla, byla naše lodžie v noci prázdná. Dnes večer se ale do ní navrátili poštolčí rodiče. Pokračovat ve čtení „Konečně sami“
Vzdušný souboj
V naší lodžii poté, co se poštolčata vydala do světa, panuje klid. Může se zdát, že zmizeli i poštolčí rodiče, ale není tomu tak. Dnes takřka v pravé poledne se o lodžii a koš vedle hnízda začal podezřele zajímat poštolčí mladík, který tu letos zřejmě nebyl poprvé. Byl ten ten, co mu už postupně dorůstají první šedá pera na ocásku. Pokračovat ve čtení „Vzdušný souboj“
Ještě o rorýsovníku, rorýsech a poštolkách
Dnes se obloha zase zatáhla a tak to opět láká rorýse k lovu a my je může pozorovat a poslouchat, jak si po sviští kolem poštolčí lodžie. Pokračovat ve čtení „Ještě o rorýsovníku, rorýsech a poštolkách“
Poslední na odletu do světa
„Naše“ poštolčata zachovala v letošním roce rodné lodžii vyjímečnou věrnost. Většina se jich vracela přespávat celých 9 týdnů. Poslední zde přespalo v noci ze 16. a 17. července. Pokračovat ve čtení „Poslední na odletu do světa“