Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. Jelikož přísun potravy je vcelku plynulý, dalo by se říci, že vykrmuje. A tak se dostane i na nejmenšího Benjamínka:
Mnohdy přinese sameček dalšího myše v průběhu krmení. V tomto případě si ho samička vzala a odnesla. Jindy, když už samečka omrzí čekat až samička dokrmí předchozího hraboše, tak se zkrátka otočí a odnese kořist přes ulici do spíže:
Do spíže nosí i hraboše, které si samička odložila někde v lodžii, pokud je najde. Kde je samečkova spižní skrýš se nám letos opět nepodařilo zjistit. Samička to ovšem ví a občas si odtud myše přinese sama.
Samiččiny skrýše v lodžii lze pomocí kamer odhalit snáze. Většinou odkládá hraboše v některém z koutů hnízdní bedýnky, ale tam je sameček většinou najde. V posledních dnech tedy samička volí důmyslnější úkryt mezi květináči na dně lodžie:
Někdy tak ovšem nerozvážně učiní přímo před samečkem:
Samečkovo přesvědčení, že žádní hraboši nemají v lodžii co pohledávat, je nezvratné. Díky jeho pořádkumilovnosti a odnášení a znovupřinášení již jednou odnesených myšů vlastně ani nevíme, kolik jich za den uloví.
Hlídání poštolčat má na starosti, jak už jsme řekli, samička. Je teplo a tak už mimo část noci a dobu, kdy se ráno do hnízda opírá slunce, poštolčata nekryje. Posedává ne jednom z bidýlek nebo na anténě některého z domů na protější straně ulice.
Když se objeví nějaký vetřelec, rozhodně neujde její pozornosti. Mladému samečkovi, co jeví vytrvalý zájem o naši lodžii, u ní sice ledacos projde, ale přistávat poblíž hnízda by rozhodně neměl:
Přiletí-li, když samička není zrovna doma, tak to většinou schytá více:
Prohánět je potřeba také holuby, které lodžie jako vždy přitahuje . Jak si přitom můžete povšimnout, samička zná své možnosti a za rorýsy se nehoní: