Ve středu 1. července přinesl otec poštolka posledním dvěma poštolčatům zase jednou rorýse. Pokračovat ve čtení „Jak se to jí?“
A tebe taky sním
Když se poštolčata trochu rozlétají, dokáží si doletět i pro potravu. Zatím pro tu, co jim nosí rodiče. Neobejde se to bez emocí. Většinou to vypadá, že se chystají sníst i maminku nebo tatínka. Pokračovat ve čtení „A tebe taky sním“
Zásobování demoliční čety
Poté co se „naše“ poštolčata, tedy ta čtyři starší, rozlétala po naší lodžii, změnila se v něco, co bychom mohli nazvat demoliční četou. Převracejí květináče, v nichž již naštěstí delší dobu nejsou žádné živé rostliny a bojují se vším, co najdou a co se dá trochu rozhýbat. Množství energie, které do této činnosti a leteckého treninku vkládají, vyžaduje dostatečný přísun energie. Pokračovat ve čtení „Zásobování demoliční čety“
Chrousti
V pátek našla naše poštolka nějaký zdroj brouků a začala je nosit a nosit a nosit a krmit těmito jednohubkami poštočata. Pokračovat ve čtení „Chrousti“
Ten dělá to a ten zas tohle
Ve většině poštolčích párů mají samec a samice jednoznačně rozdělené role. V období, které právě prožíváme, on nosí potravu, ona krmí poštolčata. Pokračovat ve čtení „Ten dělá to a ten zas tohle“