Konečně už je tu

Dnes v 10:45 se před bedlivými oky kamer v naší lodžii konečně objevilo první letošní poštolčí vejce.

Už přes týden bylo jasné, že se domácí poštolčí samička ke snesení vejce chystá. Držela se přímo v hnízdní bedýnce anebo někde bezprostředně poblíž a když jí sameček přinesl něco menšího, tak jí to musel podstčit přímo pod zobák a ona mu to stejně mnohdy zase vrátila.

K opuštění hnízda ji nevyprovokuje ani pokus vetřelce vniknout do lodžie. Už několik dní se zase s větším úspěchem snaží do lodžie dostat poštolčí sousedka, se kterou se ta „naše“ tak ráda hašteří. Domácí samička ale prostě jen zůstane sedět na hnídě a jen na ni huláká vybrané poštolčí nadávky. Jako třeba dnes ráno:

 

Když je poblíž domácí sameček nechává na něm veškereou starost se zahnáním vetřelce.

Dopadalo to tak i dnes v 10:19-10:23.  Zahánění se mu přitom moc nedařilo. Je zkrátka – jako všichni poštoláci – menší než samička a tak jeho argumenty nemohou mít doslova patřičnou váhu na zastrašení vetřelkyně.

Samička se během celého tohoto incidentu drřelav pozadí a jen se ježila.

Mělo to ovšem svůj důvod. Když se v 10:45 konečně zvedla a opustila hnízdní bedýnku, objevilo se v ní první letošní vejce.

Sameček měl možnost ho obdivovat hned poté.

Půjde – li vše, tak jak má, objeví se další ve čtvrtek 29. dubna odpoledne.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..