O poštolčích a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolčí námluvy v naší nabírají na obrátkách a tak už bylo na čase provést předjarní úklid hnízda. Poštolky by to samy neudělaly a tak to jako obvykle bylo na nás. V sobotu dopoledne jsme vyměnili loňskou hnízdní bedýnkou za vyčištěnou (máme dvě stejné, které střídáme) a vyčistili také sousední koš. Pokračovat ve čtení „Na začátku sezóny“
Poštolčatům, co se letos vylíhla v naší lodžii už je 60 dní a to bývá čas vydat se světa. Jejich rodiče začínají mít více času sami na sebe. Pokračovat ve čtení „Zase sami“
Bedýnka, ve které se v naší lodžii letos vylíhla čtyři poštolčata, ze od soborního večera prázdnotou. Čtveřice poštolčata překonala bariéru mezi bedýnkou a sousedním košem a během necelé půlhodiny se do něj přestěhovala. Pokračovat ve čtení „Čtyřka v koši“
Už to vypadalo tak, že letošní snůška nebude větší než tři vejce. Paní poštolka snesla to třetí v pátek 6. května po poledni. Seděla na nich poněkud ledabyle, zvláště v noci, kdy opouštěla hnízdo a nocovala na bidýlku nad ním. První noc na hnízdě strávila až z pátku 13. na sobotu 14. května. Pokračovat ve čtení „Nečekané bílé vejce“
„Naše“ paní poštolka snesla letos „jenom“ tři vejce. Je to zatím od roku 2007 nejmenší počet vajec, který se u nás v lodžii objevil. Pokračovat ve čtení „Poštolčiny dny a noci“