Odvézt či neodvézt

(aneb jak jsme toto dilema nakonec vyřešili)

Pokud sledujete přímý přenos z naší lodžie, tak už určitě víte, že letošní čtyři poštolčata v pozdním nedělním odpoledni zmizela z hnízda. Od úterka 3.července, kdy se zde naposledy ukázala matka poté, co zahnala 29. června poštolčího otce,  jsme dumali jak dlouho máme čekat než je předáme do záchranné stanice a vlastně i to, zda je nezbytné je tam dávat, když se i při naší náhradní péči mají čile k světu. Rozhodně jsme je nechtěli odvézt předčasně, pokud by byla ještě šance, že se jejich rodiče mohou vrátit. Konzultovali jsme věc se třemi záchrannými stanicemi v našem okolí (brněnskou, jinačovickou a rajhradskou) i s přáteli a známými, kteří poštolkám a dravcům alespoń trochu rozumějí, a nakonec jsme se rozhodli pro přemístění poštolčat.

S jejich odchytem nám pomohl ornitolog, který je několik dní předtím okroužkoval, takže vše proběhlo hladce. V jejich věku 25-22 dní jsme se totiž už obávali, že by při našem neodborném zásahu poštolčata mohla předčasně vyletět. Takto byla překryta starými plenami, z pod nich vytažena a stčena do připravené krabice. V nípak byla odvozena na dohodnuté místo , ke byla předána panu Machařovi z brněnského Ptačího centra. Nyní tedy pobývají v něm a doufáme, že pod odbornou péčí zdárně rostou, sílí a nabývají všech potřebných dovedností pro to, aby mohla být vypuštěna do volné přírody. Mělo by se tak stát někde v Moravském krasu…

Poslední videozáznamy z kamer v naší lodžii:

Děkujeme všem, kdo nám a „našim“ poštolčatům v posledních přispěli radou a pomocí, především  ornitologovi Kryštofovi Horákovi z ČSO, sokolnici Zuzaně Richtrové, Jaroslavu Sedláčkovi ze záchranné stanice pro dravé ptáky v Rajhradě a Zdeňku Machařovi z Ptačího centra v Brně, který se o poštolčata bude ještě řadu dní starat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.