Domácí poštolčata už zřejmě definitivně zmizela z naší ulice a vydala se objevovat svět. Poštolčata ale v naší lodžii vídáme stále. Nejsou to ovšem ta „naše“, ale cizí, neokroužkovaná. Včera ráno jedno takové přiletělo za za otcem poštolkou.
Možná hledá náhradní rodiče, ale náš pan poštolka ani paní poštolka ho, jak se zdá nechtějí.
Přílet matky poštolky ho zahnal na skříňku pod oknem.
Tam se za ním vrhl otec poštolka.
Oba se pak ocitli na podlaze.
Otec poštolka nakonec cizí mládě úspěšně zahnal. Vyletělo na zábradlí a pak zmizelo.
Nebyla to ale poslední návštěva – to stejné nebo možní jiné následovalo pana poštolku do lodžie dnes ráno