Bedýnka, ve které se v naší lodžii letos vylíhla čtyři poštolčata, ze od soborního večera prázdnotou. Čtveřice poštolčata překonala bariéru mezi bedýnkou a sousedním košem a během necelé půlhodiny se do něj přestěhovala.
Nejprve tři. Jako druhé to nejmladší.
A po nich i čtvrté.
Hned v neděli ráno jedno z poštolčat učinilo další významný krok a při krmění vyskočilo na květináč, který v koši slouží jako těžítko.
Život s koši má své nesporné výhody. Hlavně když jde o to, jak se dostat k něčemu k snědku.