Člověk snadno propadne dojmu, že poetická poštolka v české literatuře zkrátka neexistuje. Je pravda něco jako bílá vrána, ale vezměte si třeba Druhou báseň o Brně Jana Skácela, v níž nejen „poštolka si krouží nad Brnem“, ale Brno zabírají i hbití rorýsi…
Pro nový strach ten starý opadává.
Divoké hrdličky se smějí na střechách,
dokonce poštolka,
už i ta poštolka si krouží nad Brnem
tichá jak rovnováha ticha.Snad bychom měli vyklidit to město,
zanechat všechno krásné a pomýlené
na pospas sobolům.
Hle, Brno zabírají hbití rorýsi
a nepatřičná touha bere za loket.
(Smuténka 1965)