V přímém přenosu

Camera 1
0 ¦ 1 ¦ 2 ¦ 3 ¦ 4 ¦ 5 ¦ 6 ¦ 7 ¦ 8 ¦ 9 ¦ 10 ¦ 11 ¦ 12 ¦ 13 ¦ 14 ¦ 15 ¦ 16 ¦ 17

 

Kameru ke sledování zvolíte kliknutím na malý obrázek nebo číslo kamery. Více na stránce Naše kamery.
K dispozici jsou skupiny kamer: hnízdobidýlkazábradlíza oknemna podlaze.
Testujeme rovněž živé vysílání na našem poštolčím YouTube kanálu Falco tinnunculus brunensis. Aktuální živé přenosy najdete na stránce YouTube – živé vysílání.

Od 3. 3. 2024 jsou v provozu i kamery, které nesnášejí teploty pod bodem mrazu (viz Naše kamery).

Poštolky hnízdí v naší lodžii pravidelně od roku 2007. On z letošního páru u nás bydlí od listopadu 2019. S předchozí samičkou (bydlela u nás od července 2018 do ledna 2022) vyvedl v roce 2020 6 mláďat a v roce 2021 4 mladé. S aktuální paní poštolkou, která se tu poprvé objevila 12. února 2022, pak 4 mladé v roce 2022, v loňském roce 6 mladých. 

Aktuálně se poštolčí pár vrací do lodžie trávit noc nebo se přes den schovat před nepřízní počasí. Od poloviny února je můžeme vidět mnohem častěji i přes den. Protože spolu zůstali celou zimu, pozorovali jsme námluvy velmi brzy. Jejich součástí je to, že samec nosí samici potravu, aby dokázal, že je skvělým živitelem a že toto území plné hlodavců je vhodným místem pro hnízdění. Ona postupně přestala lovit a je plně závislá na zásobování od samce. Stále častěji ho také zvala k páření. První vejce se pak letos objevilo již 8. dubna. Postupně snesla 6 vajec, poslední 19. dubna. Řádně na nich sedí od večera 18. dubna.

V době nepřítomnosti poštolek se objevuje i nejrůznější drobotina jako smíšená tlupa sýkor (koňader a modřinek) doprovázená někdy brhlíkem lesním.  A pak jsou tu i holubi, kterým se naše lodžie zdá být ideálním místem pro hnízdění. Poštolčí sameček ji však dobře hlídá a tak se holubi a jiní vetřelci drží spíše v uctivé vzdálenosti od poštolek.

Rorýsovník nad oknem hned vedle lodžie byl od 25. července loňského roku prázdný.  15. dubna o něj projevila zájem tlupa špačků, kteří se v něm nyní zabydlují. Návrat rorýsů můžeme očekávat v prvních květnových dnech.

 

O průběhu sezóny 2024.

Aktuální podmínky:
počasí u nás ¦ webová kamera ČHMÚ ¦ slunce a měsíc

 

Aktualizováno 20/04/2024 11:35

O myších a poštolkách

Proč o poštolkách?

Za dávných a dávných časů, někdy těsně po roce 1986, kdy jsme se nastěhovali do nového bytu v panelovém domě v sídlišti na okraji Brna, se v naší lodžii objevily poštolky. Dlouhá léta byla jejich oblíbeným místem pro přespání a od roku 2007 zde i hnízdí. Vybraly si k tomu nejprve zastrčený kout za starou skříňkou vystrčenou do lodžie po požáru. Do jejich soukromého života se snažíme zasahovat co nejméně. Pokračovat ve čtení „O myších a poštolkách“

O poštolkách tažných, přelétavých a stálých

Poštolky obecné, které žijí u nás v České republice, jsou ptáky tažnými, přelétavými i stálými. Na zimu ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají. Pokračovat ve čtení „O poštolkách tažných, přelétavých a stálých“

O sýkorkách

S blížícím se podzimem se u nás stále častěji objevují na průzkumných výpravách sýkorky – koňadry i modřinky. Můžete je zahlédnout i v online přenosech, většinou po ránu kolem desáté, tedy v době, kdy už poštolčí nocležníci lodžii opustili. Někdy osamělé, jindy i ve skupinkách, prohledávají systematicky a drze úplně všechno a pak zas mizí někam dále. Zkrátka žádná dramata…

Sýkora koňadra na průzkumu lodžie; 2015/09/11 Pokračovat ve čtení „O sýkorkách“

Hnízdění online

Když jsme se začínali poohlížet po přímých přenosech hnízdění jiných poštolek než těch „našich“, narazili jsme na zpráva upozorňující na úskalí s nimi spojená na stránkách České společnosti ornitologické: On-line přenosy z hnízd – ano či ne?.  Zprávu by si měl přečíst každý, kdo online přenos do džungle internetu vypouští. Jak jsme s potěšením zjistili, přečetli si ho možná i v Jedovnicích. Na tamní případ se zveřejněním přenosu hnízdění čápů, které skončilo v roce 2012 fiaskem, protože sledovatelé netušili, na co se vlastně dívají, totiž zmíněná zpráva ČSO jmenovitě upozorňovala s odkazem na související novinový článekPokračovat ve čtení „Hnízdění online“