Když tak sledujeme, jakou kořist nosí otec poštolka na hnízdo, vypadá to, že je letos o dost méně hrabošů nežli v roce minulém. Jejich nedostatek on sám kompenzuje lovem opeřenců – nejčastěji sýkorek nebo vrabců.
Matka poštolka, která byla už vloni přistižena s roháči, se v tomto období, kdy se ještě nevzdaluje příliš daleko od hnízda, opět orientuje na hmyz. Nosí ho opravdu hodně a je to taková všehochuť. Určit přesně druhy, které paní poštolka nosí, moc ze záběrů kamer nedokážeme. Zdá se, že většinou jsou to – stejně jako loni touto dobou – roháči. Ti kovově lesklí zelení by mohli být zlatohlávci…
Spořádat takového brouka ovšem není pro poštolčata zrovna jednoduché ani když je maminka trpělivě krmí. Skrmení jednoho takového brouka trvá docela dlouho, jak se můžete názorně přesvědčit na videozáznamu. Pokud se na něj vydržíte dívat až do konce, uvidíte, že nejenom brouky jsou živa poštolčata.
Ó ano, takový hraboš, byť nevelký, se zřejmě mnohem snáze konzumuje a zřejmě taky lépe chutná…