Teď už máme dávno jaro, ale v zimě kolem poštolčí lodžie občas proletí havrani. Několikrát jsme se tu o nich už zmínili (viz Naši sousedé havrani).
Zajímavosti O brněnských velkých černých ptácích si můžete přečíst ve starším článku od jejich Karla Hudce (1927—2017) na stránkách věnovaných příměstským lesům v Brně a okolí, které provozuje odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství brněnského magistrátu. Na stránkách statutárního města Brna Co bude Brn? věnovaných vizi rozvoje města do roku 2050 najdete ovšem mezi „významnými projekty“ i vozovnu Pisárky a lanovku do kampusu. Brněnští velcí černí ptáci, havrani ani kavky, i když jsou to ptáci velmi inteligentní, zatím asi číst neumějí, takže o tom zatím nevědí. V zimním období v počtu odhadovaném na 15 tisíc s drzostí synantropním ptákům vlastní nocují v lese v lese mezi Bohunicemi a Riviérou, který má lanovka protnout. Číst naštěstí umějí a význam tohoto posledního velkého nocoviště havranů na jižní Moravě si uvědomují ornitologové z jihomoravské pobočky ČSO. Co všechno v této věci podnikají najdete na stránkách ČSO: Havrani v Brně:
Jednou z těchto aktivit je petice, na kterou najdete odkaz na výše zmíněných stránkách. Karel Hudec už ji podepsat nemůže, ale vy ano…
PS. Karlovi Hudcovi bychom kromě toho, jak se daří velkým černým ptákům v Brně rádi vzkázali i to, že „naše“ poštolky si po sobě stále ještě neuklízejí.