S příchodem chladnějších rán domácí poštolčí pár rád tráví pár poklidných chvil po ránu sluněním na bidýlkách nad hnízdem. Věnují se přitom poklidnému zažívání snídaně a toiletě.
To, že je doma opravdu „naše“ paní poštolka lze poznat nejen podle jejího šedého ocásku, ale i toho, že se s domácím panem poštolkou příliš nehašteří. Oboří se na něj většinou pouze tehdy, když jí zasedne vyhlídnuté bidýlko.
Příliš klidu ale domácí při slunění nemají. Po ránu většinou začnou obletovat i poštolčí vetřelci, před nimiž je potřeba lodžii hájit.
Kromě cizího samečka a letošních mladých, z nichž jeno je okroužkované, vyrušuje domácí nejčastěji cizí mladá poštolka.
Někdy se při spatření někoho z domácích jen tak otočí…
Ale domácího samečka dokáže, pokud se nedovolá pomoci domácí samičky, dokáže takový vetřelec i zahnat na ústup.
Většinou je takovým ústupovým místem některý z posedů dole.
Dnešní ranní větřelkyni, v pořadí druhou, jak vidnou z detailních záběrů kamer na rozdíl od té první, žádný kroužek nezdobil.
