Adoptivní poštolče

V tomto příspěvku se vracíme o několik let zpět. Před sedmi lety, 6. července 2013 přistálo na zábradlí naší lodžie cizí poštolče. To, že jde o poštolče cizí bylo jasné z toho, že v té době ještě do ulice nelétající domácí poštolčata seděla na skříňce a na zábradlí. Byla čtyři. Páté, které se tehdy vylíhlo ve starém hnízdě v koutě na podlaze, uhynulo v noci ze 17. na 18. června. Najednou jsme tedy měli opět v lodžii 5 poštolčat.

Návštěvník přistál v 6:43 …

… a odletěl v 6:52.

Zřejmě to samé cizí poštolče se vrátilo v 7:01 a pak pravidelně přilétalo a odlétalo po několik dní, z nichž většinu trávilo v naší lodžii. Pouze na noc mizelo neznámo kam, patrně někam do rodného hnízda. Důvodem jeho pobytu u nás byly nejspíše pravidelné dodávky potravy, zajišťované otcem a matkou domácích poštolčat. Úspěšně se tahalo se s domácími o myše.

Mělo proti nim komparativní výhodu. Umělo už opravdu létat a brzy dokázalo odletět i s ukořistěným hrabošem. Poprvé ho takto vyfouklo domácím hned na druhý den.

Strávilo u nás takto minimálně 8 dní.  Pravděpodobně se vracelo i poté, ale od 13. července, kdy i všechna domácí poštolčata vyletěla do ulice, už se dalo jen obtížně určit, kdo z mladých to vlastně přiletěl…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..