Každý rok na přelomu dubna a května čekáme na návrat rorýsů. Od roku 2017 u nás bydlí v rorýsovníku nad oknem hned vedle poštolčí lodžie. Ovšem ještě než přiletí rorýsi, tak se to jednotlivých bytech v rorýsovníku hemží různou drobotinou. Letos jsme tam sice nepřistihli brhlíka jako v roce 2018 (viz Zprávy z brhlíkovníku), ale nějaké ty sýkorky vrabčáci se tam už rozhodně zabydleli:
Poštolky využívají rorýsovník již dávno jako místo pro přistání. O jeho obyvatele se začaly zajímat teprve v posledních dnech. Protože je ale stále ještě nadbytek daleko chutnějších hrabošů, nehodlají si jimi zřejmě zatím rozšiřovat jídelníček.
Zato drobotina z rorýsovníku, zvláště jeden vrabčák, je častým návštěvníkem lodžie. Z poštolek si nic moc nedělá, vrtí se na zábradlí a čimčará.
Poštolčí samička po něm obvykle jen tak pokukuje. Zato sameček jednoznačně uplatňuje svá vlastnická páva na naši lodžii. Zahánět je totiž nutno vetřelce všeho druhu a všech velikostí.
Vrabčák ovšem, i když je zvědavý, není hloupý, a zavčas vezme křídla na ramena…
Poštolky tedy zřejmě dočasné nájemníky rorýsovíku neodeženou. Jakmile se však vrátí rorýsi, učiní jejich pobytu rázný konec.