Pozornější pozorovatelé dění v naší lodžii už si všimli, že páté vejce zmizelo. Namísto něho se tu objevilo pidipoštolče.
Ještě včera ráno to moc nevypadalo, že se ještě z vejce něco vyklube:
Samička po vylíhnutí čtvrtého poštolčete často posedávala i mimo něj, ale v nastalých vedrech to zřejmě nevadilo. Ve středu 5.června ráno se ovšem začala na poštolčatech a vejci usilovně vrtět, prohlížet si, co se pod ní děje a v 8:11 začala vyhazovat skořápky. Nakonec se objevilo i mokré růžové tělíčko:
Když pak v 9:54 přinesl sameček pěkného tučného hraboše, bylo už oschlé a čile se hlásilo o své první sousto:
A protože poštolčí samička dělí poštolčata, která se dokaží o potravu patřičně přihlásit, spravedlivě, tak se na něj také dostalo:
Páté poštolče se vylíhlo o pět dní později než jeho nejstarší sourozenec a tak je rozdíl mezi nimi opravdu velký. Pokud ale bude dostatek hrabošů a poštolčí otec bude rodinku řádně zásobovat, tak snad ten handicap nebude tak velký. Důležité bude i to, aby neprochladlo, až se samička rozhodne přes noc poštolčata už nezahřívat. Tak mu držte palce!