Jak to tak vypadá, vrátily se k nám do sídliště na začátku dubna poštolky. Do té doby tu byla pouze „naše“ poštolčí samička, ta, která s námi strávila zimu a v polovině března se objevivší první poštolčí nápadník. Ten byl a je sice pěkně urostlý a vybarvený, ale o „naši“ poštolku a naši lodžii neprojevoval dostatečný zájem. Od 3. dubna ho nahradil další sameček, možná ten loňský, se světlými skvrnami na zátylku. Vypadá to, že se spároval „naší“ zimní samičkou, které projevuje svou náklonnost a nosí jí hraboše. V okolí se ovšem potuluje a o ložii jeví zájem i další samička. Už jsme o ní psali (Není-li tu ta, kterou mám rád…). Má na rozdíl od samičky domácí hnědý ocásek. Když se objeví, tak sameček začne obvykle usilovně volat domácí samičku, A když se tato dostaví, je z toho větší či menší pranice. Perou se vždy pouze samičky se samičkami:
A ovšem, létá sem i březnový sameček:
I jeho přílet, natožpak prohlídka hnízda vyvolá obvykle patřičný rozruch. Pranicím se v tomto případě ovšem věnuje sameček. Uvidíme, kdo s kým se nakonec spáruje. Prozatím nic není definitivně rozhodnuto, i když zimní domácí samička a dubnový sameček zatím jasně vedou a hájí pozice…