Vždyť přece létat je tak snadné

„Velikánským obloukem letěl dolů. V pádu zamával rukama, párkrát zastříhal nohama, vyrovnal let a začal nabírat výšku. Za chvíli už jen tmavý bod mizel v tom nekonečněm modru…“

Takhle nějak poprvé letěl Leopold Drum v povídce Ivana Vyskočila, kterou jsme si vypůjčili do názvu tohoto příspěvku. Těžko říci, zda to tak snadné měla i poštolčata, která dnes ráno vyletěla z naší lodžie. Pokračovat ve čtení „Vždyť přece létat je tak snadné“

Hledej Lotranda

Jméno Lotrando jsme dali poštolčatům zřejmě oprávněně, kdepak Luvík… Hlavně po ránu a navečer, když není takové parno, totiž docela vyvádějí. Dnes, jako každé ráno, nás těsně před pátou probudil křik. Jak se později ze záznamů ukázalo, obletoval kolem nějaký vetřelec – pravděpodobně opět poštolčí mladík, který má ve zvyku občas přijít na návštěvu. Pokračovat ve čtení „Hledej Lotranda“