
Když poštolčí sameček donese samičce hraboše a ona není zrovna nikde poblíž, tak na ni nejprve dvorně čeká, ale nakonec neodolá a do hraboše se pustí sám. Pokračovat ve čtení „Když se nedočká“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Když poštolčí sameček donese samičce hraboše a ona není zrovna nikde poblíž, tak na ni nejprve dvorně čeká, ale nakonec neodolá a do hraboše se pustí sám. Pokračovat ve čtení „Když se nedočká“

Důstojný otec Jan Tanner z našeho Tovaryšstva, člověk nade vší pochybnost důvěryhodný, mi nedávno jako očitý svědek vyprávěl cosi neobvyklého, co ještě nikdo dostatečné neprozkoumal: na věžích hradu Karlštejna hnízdí ve velkém množství sokoli. Pokračovat ve čtení „Poštolky a štíři na Karlštejně“

K začátku každé sezóny patří hra na honěnou s hrabošem, kterou pan poštolka hrává s paní poštolkou. Pokračovat ve čtení „Poštolkovy naschvály“

K začátku každé hnízdní sezóny patří dárky, které poštolčí sameček nosí samičce. Těch opravdu přesných nebyl během února ještě mnoho. Samička se ještě celý den v lodžii nezdržuje a tak ji sameček často poté, co nějakého toho hraboše přinese, odlétá hledat. Pokračovat ve čtení „Sem tam nějaký ten hraboš“

Dnešní den byl docela deštivý. „Naše“ poštolky se proto zdržovaly ponejvíce v lodžii. Hned ráno do ní pan poštolka přinesl – patrně odněkud ze spíže – zbytek blíže neidentifikovatelné kořisti. Samička se na něj hned vrhla a prakticky ho shodila z bidýlka. Pokračovat ve čtení „Za deště“