Noc ze soboty na neděli tráví doma s rodiči už jen dvě poštolčata. To starší po východu slunce odlétá a to nejmladší pilně cvičí porůznu v lodžii. Pak se jedno s venkovních s domácím slétají v koši u hnízda, kam dle očekávání tatínek přináší snídani –
- opravdu velkého myše.
Ukořistí ho domácí poštolče. Jeho letecké dovednosti jsou už tak velké, že už zvládá let se zátěží a s myšem hladce přeletí na skříňku a tam si ho schová v keramické misce po květináč,
Ani starší poštolče – to se zeleným kroužkem – nevyjde naprázdno.
Dostává od maminky alespoň brouka a pak odlétá.
O něco později nejmladší poštolče vyzvedává myše uloženého v misce a konzumuje ho.
Pak chvíli vyvádí na skříňce a z ní přelétá do polic pod košem a hnízdem.
Odtud se dostává na ucho koše pod zábradlím, kde se rozhodně strávit delší dobu.
Rodiče si nad ním předávají kořist.
Poštolče má zřejmě plné bříško, tak ho to moc nezajímá. Zato zkouší provléknout se pod složenými skly na zábradlí za nimi.
Ukazuje se, že to není ta správná cesta a tak se zkusí vyškrábat alespoň nezasklenou část zábradlí.
Je v tom o něco málo úspěšnější, ale až nahoru se tentokráte nedostane.
Pokus vzdává a zamíří na bidýlko nad starým hnízdem.
Z těchto bidýlek se pak v 11:38 konečně vydává na výlet do ulice a ladným obloukem podobně jako většina jeho předchůdců mizí někde za naším domem.
Strávit noc s rodiči v lodžii se vrací už jen jedno poštolče; přespává s rodiči i v následujících nocích.