„Naše“ poštolčata jsme po jejich vyletění z rodné lodžie letos mnoho nevídali. Dnes už je jim 66—69 dní. Pokud jsou tedy v pořádku. Touhle dobou už se obvykle přestávají být závislá na rodičovské podpoře a vydávají se do světa. S rodičovskou podporou končí i tolerance. Když se takové odrostlé poštolče objeví v okolí rodného hnízda, rodiče se k němu už chovají jako k vetřelci. Přesně to, se stalo včera večer.
Nejprve přiletěla paní poštolka. Po ní se objevilo poštolče a dokonce drze přistálo na bidýlku. Výhružky nepomohly a tak domácí samičce nezbylo než se na ně řádně obořit.
Při pozorném sledování si můžete všimnout i rozdílů mezi samičkou a mládětem. Ten hlavní je v dokonalém opeření poštolčete; samička peří stále ještě mění, což je dobře vidět hlavně na ocásku.
Poštolče se podařilo zahnat vcelku snadno. Přiletělo však znovu a když se opět pokusilo přistát na bidýlku, pustila se do něj samička pořádně až se v zápalu boje dostaly až na podlahu.
Nakonec se to paní poštolce podařilo a poštolče uletělo směrem k lesu.
