Frnk

Benjamínek po celé pondělní odpoledne pilně trénoval a nenechával se odradit prvními neúspěchy.

Přistání na zábradlí se mu zrovna nedařila, ale nakonec se tam vždy nějak vyškrábal, což mohla ocenit i maminka, když se tam s ním potkala.

Zpět do koše se dokázalo dostat až v 16:25

V koši, ve kterém pak strávilo noc, už mnoho zbytků, co by se daly zkonzumovat, nezůstalo. A tak se celé hladové snažilo po ránu něco vyloudit na tatínkovi.

Zda a kdy něco dostalo, jsme se už ale dozvěděli. V 16:12 totiž, když jsme škvírou pod roletou zalévali vánoční stromeček u dveří, zmizelo v ulici. I když tu hubici konvice vykukující zpod rolety při zalévání muselo vidět předtím mnohokrát, tentokráte je nějaký z pohybů s tím spojených zřejmě vylekal.

Sledovali jsme ho, jak přistálo dole na stromě a pak se odtud dostalo na střechu protějšího domu.
Od chvíle, co ufrnklo poslední poštolče, už je letos mnoho nevídáme a není je ani moc slyšet. V minulých letech s výjimkou sezóny 2019 se poštolčata většinou do lodžie vracela na noc. Ale letos je všechno jinak. Buďto se ještě po příliš krátkém leteckém treninku nedokáží vrátit nebo si našla něco lepší.
Jejich otec a matka se tu ale stále pravdelně objevují a pokud z nějakého důvodu vyjdeme ven do lodžie, hned se jeden z nich oobjeví a začne rozčileně obletovat kolem. A tak se snad o poštolčata jak se sluší a patří starají do doby než se někdy na začátku srpna mladí vydají na vandr do světa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..