Z koše ven II.

Poté, co první poštolče opustilo koš, našlo si v lodžii bezpečná místa k pobytu, odkud nehrozí pád dolů do ulice. Jedním z nich je skříňka pod oknem, na které se dá báječně jezdit po bříšku a „popelit se“. Druhé je stolička pod kamerou u starého hnízda.

Zatímco poštolče se žlutým kroužkem střídavě pobývalo na skříňce a stoličce, ostatní ho bedlivě se závistí pozorovala. A protože poštolčata mají ve zvyku držet se pospolu, odhodlala se opustit bezpečí koše kolem poledního i druhá dvě nejstarší. Nejprve v 11:55 poštolče s červeným kroužkem (ES 65008), kterému se úspěšně podařilo přistát na zábradlí.

I ono zvolilo návrat přes skříňku

Po něm se ve 12:21 odhodlalo i poslední ze tří nejstarších, to s modrým kroužkem ES 65005. Zvolilo ale rovnou bezpečnější cíl a zamířilo na skříňku.

V koši tedy zůstalo už jen to nejmladší, kterému možná bude jeho opuštění nějaký den trvat. Pobyt v koši má ovšem své výhody. Funguje tam stále ještě donášková služba od rodičů.

Rodič však nemusí jen přinášet. Hlavně tatínek má zvyku z koše odnášet nedojedené zbytky, které tam poštolčata nechají povalovat.

Až na to poslední se teď tedy poštolčata poflakují po celé lodžii. Občas se přitom vracejí i do koše, ve kterém ještě také tráví noc, a umí to vzít i přes zábradlí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..