Poté co se „naše“ poštolčata, tedy ta čtyři starší, rozlétala po naší lodžii, změnila se v něco, co bychom mohli nazvat demoliční četou. Převracejí květináče, v nichž již naštěstí delší dobu nejsou žádné živé rostliny a bojují se vším, co najdou a co se dá trochu rozhýbat. Množství energie, které do této činnosti a leteckého treninku vkládají, vyžaduje dostatečný přísun energie. A samo převzetí donášené potravy se neobejde bez emocí.
Hlavním dodavatel je stále otec poštolka.
Jeho dodávky jsou většinou směřovány přímo do hnízda a s ním sousedícího koše:
Pokud jde o dodávky zajišťované matkou poštolkou, je pro poštolčata výhodou čekat na opačné straně lodžie, kam se zastavuje po příletu nejdříve.
Z nějakého důvodu preferuje poštolčata čekající na stoličce pod zábradlím:
Poštolče čekající na zábradlí může přitom snadno o kýžené sousto přijít:
Ovšem i poštolče na zábradlí se nakonec dočká:
Na jídelníčku jsou většinou oblíbení hraboši:
Pro zpestření se ještě stále objevuje hmyz:
Důležité ovšem je ani takovouto jednohubku nepropást:
