„Naše“ poštolka se konečně dočkala. Dnes hned po ránu se objevil on. Zatím není jasné zda je to ten pravý. Je ale pěkně urostlý i vybarvený.
Ona se ho hned snažila nalákat do loňské hnízdní bedýnky. On si vše nejprve prohlížel ze zábradlí a pak za ní přelétl do sousední bedýnky a dokonce se v ní i dvorně vrtěl.
Jako každého nového poštolčího návštěvníka naší lodžie ho zaujala i polička nad hnízdní bedýnkou a neopomněl ji prozkoumat.
Po společně strávených deseti minutách pak odlétl přes ulici a ona se vydala za chvilku za ním. Uvidíme, zda se ještě vrátí a zda se mu zalíbí nejen „naše“ poštolka, ale i naše lodžie.
Takto zaznamenala ranní událost jedna našich z kamer: