O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Dnes odpoledne se v naší lodžii objevilo poštolče. Tentokráte po dlouhé době poštolče okroužkované. Které z letošní šestky to bylo, není jisté. Podařilo se nám přečíst jen část čísla na kroužku (6501). Barva už se taky moc poznat nedala, ale vypadalo to jako zbytky modré. Pokračovat ve čtení „Jakpak je dnes u nás doma“
Domácí poštolčata už zřejmě definitivně zmizela z naší ulice a vydala se objevovat svět. Poštolčata ale v naší lodžii vídáme stále. Nejsou to ovšem ta „naše“, ale cizí, neokroužkovaná. Včera ráno jedno takové přiletělo za za otcem poštolkou. Pokračovat ve čtení „Chcete mě?“
Už jsme o tom psali, „naše“ poštolčata se tu stále ještě poměrně často objevují. Pokračovat ve čtení „Loudílci“
Čím více se poštolčata venku v ulici zdokonalují v letu, tím více se jich vrací domů a v „naší“ lodžii bývá opět veselo. Pokračovat ve čtení „Návraty domů“
Domů do rodné lodžie občas zaletí i další poštolčata. Opravdový slet uspořádala ráno 29. června před devátou. Pokračovat ve čtení „Poštolkovský slet“