„Ve hnízdečku tiše sladce usnul pták
a svačina sviští vzhůru do oblak…“ Pokračovat ve čtení „Svačina sviští“
Drzá zlodějka
V době, kdy poštolky sedí na vejcích se většinou nic moc neděje. Výjimkou jsou chvíle, kdy se objeví sameček s něčím menším pro samičku nebo jenom tak se podívat a vystřídat samičku v sezení. Dobroty, které nosí, ovšem lákají i poštolčí sousedy. Pokračovat ve čtení „Drzá zlodějka“
Ty mně, já tobě
Náte takový pocit, že už jste ten obrázek viděli? Přesně tento jste tedy ještě neviděli, ale takovéto situace tu jsou na denním pořádku a už jsme tu o nich opravdu nedávno psali (viz příspěvek Děkuji, můžeš to zase odnést a Zdvořilost). Pokračovat ve čtení „Ty mně, já tobě“
Zdvořilost
Protagonisty toho příběhu jsou: On – poštolčí sameček z naší lodžie, Ona – poštolčí samička z naší lodžie… a myš, přesněji řečeno jeden hraboš polní, kterého nejprve sameček přinesl samičce, ona ho pak schovala, aby ho v zápětí nabídla samečkovi, on jí ho opět přinesl … a tak dále, a tak dále. Příběh z pondělí 23. března se v letošním nadbytku hrabošů pravidelně opakuje a názorně ukazuje, že i mezi poštolkami je důležitá tahleta zdvořilost. Pokračovat ve čtení „Zdvořilost“
Jak nepřijít o svačinu
Už jsme tu o tom několikrát psali. „Naše“ poštolčí samička si schovává nezkonzumované hraboše za oknem do květináče pod jedličku. Když se sameček zdrží se svačinou či obědem, hraboše vytáhne a pochutná si na něm. Pokračovat ve čtení „Jak nepřijít o svačinu“