Dnes těsně po čtvrt na šest odpoledne se v naší lodžii udála loupež. Pachatelem nebyl nikdo jiný než drzá malá sousedka a předmětem krádeže byl hraboš, kterého domácí sameček donesl samičce.
Z ničeho nic nám zmizel ježek
Z ničeho nic nám zmizel ježek, čert ví, kam on to mohl běžet. To znamená, že Anežka a já jsme tedy bez ježka. Útěk byl zřejmě bleskový, já mu jich nandám, ježkovi! Zmizí, a člověk zamešká kdeco, a čeká na ježka.
Je libo holoubátko, nebo něco jiného?
„Náš“ poštolčí sameček se snaží samičce zavděčit tím nejlepším, co lze v okolí sehnat. V posledních dnech to bylo i pěkné tučné holoubátko…
Nejen hraboši
Nejen hraboši živa jest poštolka… Pokračovat ve čtení „Nejen hraboši“
Tu myš jsem neulovil kvůli tobě
Mladá sousedka, co k nám létá, opět jednou pronásledovala domácího poštolčího samečka, který zrovna nesl do lodžie hraboše. sameček se do ní hned pustil, ale s hrabošem v zobáku se taková cizí poštolka zahání obtížně. Pokračovat ve čtení „Tu myš jsem neulovil kvůli tobě“