Možná jste si toho všimli, možná jste to i viděli. Dva květináče s našimi loňskými vánočními stromečky zmizely ze skřínky pod oknem lodžie. „Naše“ poštolka, která používala s oblibou prostor mezi nimi k odložení zásobních hrabošů, si teď bude muset najít jinou skrýš. (Pokračování textu…)
Každým rokem se v okolí objeví mladé poštolky, které by rády založily své první hnízdo. Samečci se mezi nimi snadno poznají, protože nemusí být ještě zcela přepeřeni. (Pokračování textu…)
Včera se v naší lodžii objevilo další vejce. Už jsme ho ani nečekali. Prodleva mezi snesením vejce čtvrtého a pátého byla neobvykle dlouhá, takže už jsme předpokládali, že se vše bude už točit jen kolem vajec čtyř: (Pokračování textu…)
Původně jsme propadli dojmu, že „naše“ poštolka bude snášet vejce v intervalu po 52 hodinách. To je, jak ukazují naše víceméně pečlivě vedené deníky, asi nejobvyklejší doba mezi snesením dvou vajec. Poštolka to ovšem může zvládnout za dobu kratší, nebo naopak delší, zvláště když by měla snášet v noci. A tak se celkem logicky další vejce objevilo až po 59 hodinách. (Pokračování textu…)
Tak už tu máme třetí vejce. Podle našeho statistického kalendária je to již šedesáté poštolčí vejce snesené v naší lodžii od r. 2007. „Naše“ poštolka ho snesla někdy po sedmé hodině večer. (Pokračování textu…)
