O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poštolky, myši a jiná zvířena v literatuře, filmu, hudbě, výtvarném umění….
Člověk snadno propadne dojmu, že poetická poštolka v české literatuře zkrátka neexistuje. Je pravda něco jako bílá vrána, ale vezměte si třeba Druhou báseň o Brně Jana Skácela, v níž nejen „poštolka si krouží nad Brnem“, ale Brno zabírají i hbití rorýsi… Pokračovat ve čtení „Už i ta poštolka si krouží nad Brnem…“
Dokumentu o životě jednoho páru poštolek, na který zde chceme upozornit, je již více než deset let. Yann Le Meur, který je zapáleným amatérským ornitologem a objevuje a dokumentuje soukromý život opeřenců ve svém nejbližším okolí, ho v bretaňské obci Ploufragan začal připravovat v roce 2004. Celé následující dobrodružství popsal na svých stránkách Vivre avec les oiseaux, kde při troše štěstí najdete i jednotlivá videa. Celý dokument pak zde.
Poté, co si „naše“ poštolčí samička začala po ránu zpívat, jsme se začali pídit po tom, proč ptáci zpívají a zda si zpívají i jen tak pro radost. A tak jsme se dostali ke slavnému Joaninu kosovi. Pokud nevíte, kdo to byl, tedy dotyčný kos bydlel na zahradě pianistky Joan Hall-Craggs (1921-2006) a ona jeho zpěv zaznamenávala na sonogram. Pokračovat ve čtení „O zpěvu a povaze kosů nejen literárních“
Můžeme se těšit na nový dokument o poštolkách. Pod názvem Turmfalken – Unsichtbare Nachbarn ho pro ORF Universum letos natáčí Leander Khill a Mario Kreuzer (PKM Film).
V bajce Jamese Thurbera Kavky na ciferníku (The daws on the dial) se mladý Jack Kavka zarputile snaží se svou družkou vystavět hnízdo na minutové ručičce městských hodin. Nejprve ve čtvrt na devět, pak pro jistotu dříve ve čtvrt na sedm…
Stejně, alespoň zatím marně, se snaží zařídit hnízdo jiní Kavkovi v poštolčí budce ve věži kostela v německém Dettingenu. Hnízdo patří mezi ta na živo ostře sledovaná. Kavky ovšem nedbají na popis v menu na stránkách Dettingenských ochránců přírody: BEOBACHTEN / TURMFALKEN. Z nápisu ani z domácích poštolek, od kterých občas utrží nějakou tu ťafku si nic nedělají. Vytrvale nosí větvičky a mech a vůbec vše, co pro stavbu svého hnízda shledávají užitečným. Nic nedbají na to, že se jednou za čas zjeví jako deus ex machina lidská ruka a všechno to chroští někam vyhodí. Začnou zkrátka znovu a během půldne je budka zase příjemně plná… Pokračovat ve čtení „Kavky na ciferníku“