A ještě aby si poštolky po sobě uklízely!

Tento blok by možná nikdy nevznikl, kdyby náš první poštolčí kalendář na rok 2008 nebyla byla bývala naše dobrá známá Draga Kolářová poslala svému dobrému příteli Karlu Hudcovi. Byl toho názoru, že by se ten chovatelský příběh měl publikovat v Živě. Na to jsme se zrovna necítili a tak jsme si psaní o „našich“ poštolkách nanečisto zkusili formou blogu… Pokračovat ve čtení „A ještě aby si poštolky po sobě uklízely!“

Vichřice

Přes území České republiky se dnes přehnala vichřice. Podle výstrahy ČHMÚ „V silném severozápadním proudění postupuje přes naše území frontální systém, za nímž k nám zesílí příliv studeného vzduchu. … Během ranních hodin bude vítr od západu dále zesilovat, v nižších a středních polohách
se mohou během dne ojediněle vyskytnout nárazy o rychlosti až 35 m/s (125 km/h)„. Pokračovat ve čtení „Vichřice“

Postolka, lidsky poštolka

Jest pták dravý, jestřábům podobný. Přebývá v Čechách, Rosii, Polsku a v ostatních zemích europejských. V lesích, nejraději v puštinách (odtud snad poštolka) aneb na starých hradech v pustých věžích se zdržuje a hnízdí (odkud snad sokol kolokolnoj, Thurmfalke slove.) Ona prý ve dne i v noci vidí a lítá, honí a žere drobné ptáky, myši, žabky též i prostřední zeměplazy a hmyzy, mouchy, červy, brouky, v letě maliny, jahody atd.; na podzim bezinky, řeřabiny. Plodiny od Boha lidu podané od záhuby prý chrání a polohy zemí očišťuje. Člověk, když jest samojediný přes poledne v lesní pustině, poštolka prý k němu přiletí, okolo něho obletuje a štěbetáním svým ho vyráží, aby se mu nestejskalo…

Pokračovat ve čtení „Postolka, lidsky poštolka“