… a smála se Newtonovi

Dost jsem se už nadíval
i na něhu sněhu
a přece tady vyhnán do Ráje
je leden —
oči mi probodává jas
Nestačím už zaznamenat nic
ubylo zajíců a koroptví zbylo jen pár
straky přelétají z vrby na vrbu
poštolka je tak lehká
jako by se nevznášela z hladu
a smála se Newtonovi

Takto se vznáší poštolka v jedné z básní Josefa Topola. Poštolky poletující kolem naší lodžie a rorýsovníku si s ní v ničem nezadají:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.