Letos, od roku 2018 už poosmé, byla poštolčata, co se vylíhla v naší lodžii okroužkována. Vlastní akci předcházelo vážení pytlíků a obarvení kroužků, které nám aspoň tročku pomůže poznat, kdo je kdo. Pak už byla poštolčata v hnízdní bedýnce zakryta starým ubrusem…
… a z pod něj vytažena a strčena do pytlíků.
V interiéru pak každé dostalo slušivý kroužek – letos na levou nožku.
Vyfotili jsme mu ocásek, podle kterého by se mohlo dát poznat, zda je to ONA nebo ON (viz Ocásky).
A nakonec byla zvážena.
Výseldky byly pečlivě zaznamenány. Na něich stránkách je najdete v tabulce Kroužkování poštolek.
Většina poštolčat proti tomuto zacházení ani příliš neprotestovala, i když se našly výjimky. Můžete se o tom přesvědčit na krátkých videozáznamech. Na tom prostředním je zachycena likvidace poštolčího „upíra“.
Po okroužkování, vyfocení ocásků a zvážení byla poštolčata dopravena zpět pod ubrus do hnízdní bedýnky.
Po úspěšném zvednutí ubrusu se jedno z poštolčat, pro které těch dobrodružství bylo stále málo, vydat do sousedního koše.
Bylo však odchyceno a vráceno zpět do hnízdní bedýnky, jak se můžete přesvědčit na celkovém videozáznamu toho, co se během kroužkovací akce dělo venku v lodžii a co tomu nezvyklému dění říkala matka poštolka.
Poté, co se dveře do lodžie zavřely, nezůstala poštolčata dlouho sama. Za chvilku se objevil otec poštolka s hrabošem a jemu v patách jeho družka. Ona se je nakrmila. On udělal na hnízdě pořádek a odnesl hlodavce, co se tam povaloval.