Znáte tu písničku bez muziky o krtkovi od Emanuela Frynty?
Minulý čtvrtek šel po mně krtek
že jsem mu potvoře jen tak tak utek
vylezl ze země dva kroky vedle mě
a tak až tajemně vám si mě změřil
od hlavy k lopatě a já mu proklatě vždycky tak věřil
Něco takového se muselo přihodit „našemu“ poštolkovi, ovšem nikoliv čtvrtek minulý, ale tento. A krtek byl náležitě poučen o tom, že na poštolky by si opravdu dovolovat neměl. Skončil jako zákusek, který po obědě ve 12:34 přinesl pan poštolka paní poštolkové.
Ano, byl to krtek…
Pozn.: Dalšího (nebo možná toho stejného (pokud mu ho včera paní poštolka mimo záběr kamer vrátila) krtka přinesl pan poštolka v pátek v 9:34. Ona si ho pak odložila do koutka hnízdní bedýnky.
Pokud vás zajímá, jak to bylo dál, přečtěte si pokračování: Krtek sem, krtek tam.