Volání velkého světa, který se zatím omezuje na naši ulici, začíná být pro poštolčata neodolatelné. Dnes se bezpečí rodné lodžie odhodlala opustit poslední dvě.
Noc doma strávila štyři, i když to nebylo moc vidět, Tři z nich se totiž vtěsnala do police pod stropem nad starým hnízdem. Ve 3:20 se tam už jedno neudrželo, seskočilo dolů a po několika minutách se přesunulo na stoličku na opačné straně lodžie.
Od 4:23 pak poštolčata postupně odlétala a některá se zase vracela zpět. V 15:33 se k výletu odhodlalo i poštolče předposlední.
Poslední mohykán zůstal až do 17:00, ale pak i on vyrazil ven.
Naše lodžie tak zůstala po dlouhé době nezvykle prázdná a tichá. Toto intermezzo trvalo necelé dvě hodiny. V 18:43 se objevil otec poštolka a jemu v patách se přihnalo několik loudící poštolčat.
A pak už zase přilétala a odlétala…
Na noc už jich bylo zpátky všech šest. Pět se jich směstnalo u hnízda, šesté se rozhodlo strávit noc s maminkou a tatínkem na straně opačné.
Příští dny ukáží jak dlouho ještě a kolik se jich bude vracet. Na rodičovskou podporu se přitom mohou spolehnout ještě asi měsíc…