Od posledního červencového večera létá do lodžie pravidelně na noc a občas se objevuje i ve dne. Poslední z letošních poštolčat se zřejmě docela drží otce poštolky.
Obvykle přilétá hned po něm.
Otec poštolka se občas ve snaze získat trochu soukromí přemístí na druhou stranu lodžie. Věrné poštolče se ale většinou vydává za ním. Nezaznamenali jsme, že by na otci loudilo nebo od něj dostávalo potravu. I když kdoví, co se děje, když na lovu nebo v poštolkově spižní skrýši.
Že je to poštolče „naše“, bylo od začátku jasné podle kroužku, který nosí na levé noze. Občas barvy, které jsme letos na kroužky použili, jsou už beznadějně setřeny. Museli jsme tedy počkat, až nám poštolče ukáže kroužek s číslem tak, aby se na záznamu kamery dalo rozpoznat. Podařilo se to až dnes ráno při přistání poštolčete na zábradlí, kdy jsme si mohli přečíst konec čísla 001.
Celé číslo je tedy ES 65001. Poštolče, jehož kroužek jsme původně nabarvili na růžovo, se vylíhlo 31. května a dnes je 70 dnů staré.