Tak už tu máme třetí vejce. Podle našeho statistického kalendária je to již šedesáté poštolčí vejce snesené v naší lodžii od r. 2007. „Naše“ poštolka ho snesla někdy po sedmé hodině večer. Na hnízdě proseděla předtím skoro celé odpoledne, ale vždy, když se zvedla, tak se ukázalo, že vejce jsou stále jen dvě:
Přibližně v 19:25 ale začala prohlížět, na čemže to vlastně sedí. Třetí vejce bylo tehdy nejspíše již na světě:
Poté se oddala zaslouženému odpočinku:
Nenechala se vyrušit ani holubem, který drze usedlo na zábradlí:
Holub nicméně zvážil situaci a dobrovolně zmizel. Poštolku pak přepadla alimentační apetence a začala přivolávat samečka. Ten se neobjevil hned na první zavolání a tak si vyzvedla hraboše odloženého ve spižní skrýši mezi květináči na skříňce pod oknem:
Řev to byl děsivý a podobný se pak ozýval, když se vracela a snažila se odehnat samečka z vajec, která mezitím zasedl…
Teď už náš poštolčí pár tiše odpočívá. On na bidýlku nad starým hnízdem, ona na vejcích na novém hnízdě. Uvidíme, zda jí vydrží až do rána.