Říká se, že kočka má pět životů. Někdy dokonce sedm nebo devět. Dokáže se ze všeho vylízat. Může spadnout z velké výšky, v pádu se dokáže přetočit tak, aby dopadla na všechny čtyři, a po dopadu na zem ani nezamňouká a utíká pryč.
„Naše“ letošní pro let netalentované a nedostatečně trénované poštolče se od pondělka 20. června ocitlo na zemi a bylo tam odchyceno celkem šestkrát. Naposledy, když se již za tmy po marných pokusech dostat za sourozencem trůnícím nad ním na bidýlku se nenadále rozhodlo, že by mu to šlo lépe z podlážky lešení, ale minulo ji. Našli jsme ho pak sedět před sousedním domem. Putovalo pak jako obvykle do krabice a výtahem do osmého patra. Měli jsme vážné podezření, že na to, že bude dole zachráněno spoléhá a kromě toho se mu jízda výtahem líbí.
Před poslední cestou výtahem (2016/06/23)
Noc strávilo pro jistotu v krabici. Po vypuštění ven nejprve spokojeně trávilo čas s druhým poštolčetem. Spolu s ním se pak v 6:38 rozhodlo vyletět ven. Pádným důvodem k výletu byl hlad a maminka na protější střeše. Tentokrát na zemi nebylo a nebylo ani nikde na lešení. Zato jsme postupně viděli odlétat dvě poštolčata ze stromů na protější straně ulice. Tak to snad nějak zvládlo a doufejme, že i nadále zvládá a má ještě dostatek životů v rezervě. Teď už je to jen a jen na něm.
Související příspěvky: