Těm nejstarším už dnes bude 36 dní a tak není divu, že většina se už vydává na první výlety z lodžie. Leteckou teorii a základní pozemní výcvik zvládli už doma v lodžii, kde postupně zdolávali stále vyšší mety od truhlíku vedle hnízda po bidýlka na bočních stěnách lodžie. První se odvážilo vyletět ven 20. června a bylo pryč čtyři hodiny. V záznamech z letošního roku se pak postupně objevují údaje o tom, jak další poštolče vylétlo ven do ulice. Tyto údaje, až na ten první, jsou spíše udávaji o tom, kolik poštolčat v lodžii v daný okamžik zůstává. Nevíme totiž, zda se postupně už ve výletech nevystřídala všechna. Každopádně dnes nad ránem už bylo v lodžii jen jedno.
Pětka poštolčat v očekávání rodičů (2015/06/23)
Poslední mohykán (2015/06/23)
Kam létají? Daleko ne, nejvýše na dohled přes ulici. Některá setrvávají ve strategické pozici na atice našeho domu nebo parapetu okna sousedního pokoje. Zpátky do lodžie je zatím vede především hlad, rodiče totiž donášejí potravu stále především tam. Většinu času zde tráví už na „vyšší úrovni“, kde už i přespávají; ta šikovnější už tráví noci i na bidýlkách. Sledují bedlivě dění v ulici a hlasitě hulákají na každého kolem letícího opeřence. Na podlaze se ocitají především při pranicích a tahanicích o hraboše a jinou kořist, kterými je zásobují rodiče. Mláďata totiž ještě nezvládají umění letu natolik, aby dokázala s urvaným soustem odletět ven. Ale i to se brzo změní.